Lesk a bída jedné malotřídky II.: plody mých poznámek
V prvním díle tohoto seriálu o malé vesnické malotřídce jsem popsal, jak mizernou výuky jsem viděl na jisté malotřídní škole. Skvělé děti, nádherná budova, perfektní hřiště, plno místa všude, jen to vyučování vykazovalo znaky totálního zmaru. Všechno jen frontálka, nevhodné metody, bídná didaktizace učiva. Než budu pokračovat tím, co se ve škole odehrálo, naladíme se na pozitivní notu. Když jsem seděl a hleděl na ten didaktický smutek, hlavou se mi honily nápady, jak bych dané učivo zpracoval se žáky já a dělal jsem si poznámky. Dnes jsem se do nich zahleděl a trochu je rozpracoval. Pojďme tedy do světa lepší edukace.
Hodina Přírodopisu, 3 třída:
Paní ředitelka s ukazovátkem v ruce opakovala lidské tělo a orgánové soustavy a pak probírala smysly. Dopředu říkám, že nebudu žádné učivo řešit tzv. „projekty“, tedy spíše tematickými kolážemi. Nic proti nim, ale je trochu k smíchu, že se ještě dělají s takovou hrdostí na druhém stupni nebo dokonce středních školách, když dovednosti k její realizaci jsou na úrovni první a druhé třídy ZŠ. My jsme ale už v o trochu starší t
Projekt? Ani náhodou!
řídě, můžeme dělat věci o něco komplikovanější.
A1) EXPERTNÍ SKUPINY. Například si představte skupinovou práci, kdy každý v mateřské skupině má na starosti jednu orgánovou soustavu. Jeden dýchací, druhý trávicí, třetí vylučovací, čtvrtý rozmnožovací. Nejprve si získají poznatky ve své expertní skupině (tedy například skupina odborníku na trávicí soustavu), pak ve své mateřské skupině zakreslují do nákresu lidské postavy každý SVOU soustavu svou vlastní barvou. Tedy expert na dýchací soustavu zakreslí nos, hrtan, průdušnice, plíce atd. Vzájemné učení může být podpořeno tím, že při prezentaci vysvětlují experti své nákresy navzájem, tedy expert na dýchací soustavu vysvětluje tu vylučovací, kterou si připomněl při práci ve skupině. Vzájemné učení, týmová práce, prezentace, krása.
Hodně interaktivní lapbook o lidském těle.
A2) LAPBOOK. Dobrá metoda je tvorba lapbooků, ať už na téma soustav nebo smyslů. Dvojice nebo trojice vytvářejí produkt podle svých představ na zadané téma a mělo by to být hodně svobodné zadání: co se týká velikosti, počtu prvků apod. Jen pozor na charakter lapbooků: měl by být hodně „interaktivní“. Na obrázku si můžete povšimnout rozdílů: jeden takový je samé obálky, odklapovačky apod., tedy je velmi zajímavý a motivující, zatímco druhý je hodně pasivní.
A3) OLYMPIÁDA SMYSLŮ. Co by to bylo za učení o smyslech, kdyby tu nebyla soutěž v ochutnávání? Nebo dokonce celá olympiáda! Týmy mohou soutěžit v ochutnávání se zavázanýma očima a tipování pokrmů. Nabízí se analogie na další smysly: hádání předmětů / materiálů v černém pytlíku, kvízy plné optických klamů nebo hádání zvuků. Rozhodně se nespokojíme s tím, že na tabuli napíšeme SLUCH – UCHO. To je tak do mateřské školky.
A4) HRAD Z KOSTEK. Trochu jinou pointu by mohla mít aktivita „Hrad z kostek“.
Tohle není dobrý lapbook, interaktivita žádná.
Skupiny mají za úkol například sestavit hrad z kostek a každý ze žáků tu má svou roli (zásobování kostkami z centrálního skladu kostek, podavač kostek, stavěči), ale každý se také musí vzdát nějakého smyslu. Někdo zraku (má pásku na očích), jiný řeči (má symbolickou pásku přes ústa), jiný sluchu (má v uších sluchátka s hudbou). Po splnění kolu následuje reflexe: jak je těžký život bez jednoho ze smyslů? Nezapomeňte: nikoho nic nenaučíte, pokud se při tom nebude osobnostně měnit.
A5) SURVIVOR GAME. Jedna z her, které se objevily v sérii Survivor, je vedení slepých týmů. Na školním hřišti jsou položeny kužely různých barev (podle počtu skupin, ideálně dvě nebo tři). Žáci jsou k sobě svázaní: buď švihadlem ve výši pasu anebo se musí držet za ruku apod. Jeden vodič má k dispozici tři nebo čtyři dvojice a všechny ovládá pokyny svého hlasu. Každý tým by měl své kužely dopravit na jedno společné místo. Už jsme ovšem v oblasti spíše volnočasových aktivit, kde je podobných her více (například TRIFIDI). Chci tím poukázat na to, že jsem v dané škole byl ke konci června, ale vypadalo to tam jako uprostřed školního roku. Neměli bychom ale v tomto období (ovšem ani jindy!) žáky nutit se šprtat na nějaké rozhodující testy o známkách, ale mělo by přibývat her. Rozvojových, teambuildingových. 
Hodina Vlastivědy, 5 třída:
Žádné referáty o Litvě! Budeme naplňovat zadání, kterým je „Cesta po Evropě“. Úkoly mohou být zadávány jednotlivcům, dvojicím nebo skupinám podle záměru učitele.
B1) CESTA PO EVROPĚ. Učitel dětem přichystá úkoly, které jsou spojeny s hledáním v atlase. Za splněný úkol jsou body, takže každý může posunovat svou figurku (či spíše barevný špendlík) na velké mapě Evropy, kde jsou nakreslena políčka. Ale pozor, žádný start a cíl! Nikdo není první ani poslední! Každý může startovat z města na trase podle své libosti a jet směrem, jaký si vybere. Za dosažení důležitého města mohou být milé a malé sladké odměny.
B2) MONOPOLY. Žáci mají za kol vytvořit hrací desku ve stylu „Monopoly“, ale o Evropě. Tedy jednotlivá políčka mohou být turistické atrakce nebo slavné fotbalové stadiony nebo zajímavá místa. Vytvoří i figurky cestovatelů a po vytvoření hry si v další hodině samozřejmě zahrají! Samozřejmě, je možné vytvořit si Monopoly i pražské (nebo vůbec místní, třeba litvínovské), ale my máme nyní téma Evropa.
B3) TICKET TO RIDE. Když jsme u her, proč si nezahrát tuhle skvělou hru? Okamžitě si ji po pěti, šesti exemplářích do školy kupte! Děti se skvěle naučí nejen evropská města, jejich rozložení a vzdálenost mezi sebou, ale i mnoho dalších dovedností, strategických, plánovacích.
Ticket to Ride! Jedeme!
B4) PROBLÉMOVÉ VYUČOVÁNÍ: NA CESTÁCH. Tohle možná není úplně pro páťáky, ale napadlo mě to jako analogie „Ticket to Ride“. Chce to ale využít internet. Učitel bude mít startovací místa (ty na západě Evropy: Lisabon, Madrid apod.) a cílová (na východě a jihu: Minsk, Moskva atd). Každý žák si vylosuje svou trasu. Učitel pak zadá úkol: letíš 1. srpna na dovolenou, ze které se vracíš 10. srpna. Najdi co nejlacinější letenky na mezi svými městy, která odpovídá termínům. Budou přestupy? Jak dlouho cesta / let potrvá? Lze doplňovat zadání o ubytování co nejblíže letišti, dopravu z Prahy apod.
B5) REKLAMNÍ AGENTURA. Viděli jste už ty plakáty, které nás svou na návštěvu různých zemí? Učitel může nějaké ukázat pro inspiraci. A úkol pro týmy grafiků je jasný:
- Společně vytvořte návrh plakátu, který zve na návštěvu vybrané evropské země.
- Snažte se využít ty znaky (památky, přírodu), které jsou pro danou zemi charakteristické.
- Vyberte prezentátora.
- Práci ukončete do 15 minut.
- Odprezentujte.
- Ohodnoťte druhou skupinu.
Rozdělení práce: radili a komunikovali všichni, a pokud jeden ze skupiny kreslil a další prezentoval, zbývající jsou hodnotitelé.
B6) Uznávám, že výše uvedené metody nejsou ty netradičnější. Samozřejmě, žáci mohou pracovat na textech o Evropě metodami podporujícími čtení s porozuměním nebo vyzkoušet metodu vzájemného učení. Já jsem chtěl jen ukázat ten „hravý červen“. Ale nyní pojďme na něco klasického. Tedy aktivita VZÁJEMNÉ UČENÍ: ODKUD JSEM? Žáci si vyberou zemi a připraví si deset vět, od těch nejzáhadnějších po ty nejjasnější. Chodí po třídě a hledají si dvojice: na přeskáčku si říkají věty, druhý jednou za kolo hádá zemi. Otázky mohou číst. Střídají se. Když je jedna země uhádnuta, říká své výroky už jen „neuhádnutý“ žák. Příklad: 1. věta: v mé zemi se prodává mnoho, opravdu mnoho druhů sýra, 2. věta: říká se, že v mojí země rozumíme módě nejvíc…. atd. atd. 9. věta: v mojí zemi stojí eiffelovka, 10 věta: hlavní město mé země je Paříž.
Hodina Českého jazyka, čtení, 4 třída:
Všechny předcházející aktivity by měly být vřazeny do vyučovací hodiny, která má nějaký správný didaktický proběh, včetně reflexe na konci hodiny. Hodina Českého jazyka, kterou jsem viděl, měla dobré kořeny, ale špatné plody. Já bych byl spokojený třeba s tímto průběhem, klasickým E-U-R:
1.část) Evokace: čtení textu, ok. Zajímavý text, dobrý vstup do hodiny, krátká diskuze o textu, celkem vhodná evokace.
2. část) Uvědomění. Učitelka zadává úkol: a) Napište příběh s deštníkem, pravdivý nebo fiktivní, scifi nebo pohádkový, prózu nebo poezii – volba je na vás. b) Každý bude prezentovat svůj text a hodnotit text jiný. 3) Kritéria hodnocení: 1. největší klad díla, 2. největší klad přednesu. Ve větším počtu žáků mohou prezentovat ve skupinách a pak hlasovat, které jedno dílo se bude za celou skupinu prezentovat před celou třídou. Možná je i dělba úkolů: text jednoho čte jiný a další to doprovázejí například výrazovým tancem nebo pantomimou.
3. část) Reflexe. Žáci mohou využít deštník jako příměr. Jak by vypadal deštník, kdyby byl jako naše dnešní hodina? Byl by děravý, starý křáp nebo nablýskaný a elegantní anebo třeba malý, skromný, ale účelný? Jaký jsem já tvůrce či designér deštníku?
Ještě bych rád připomněl, že jsem nyní netvořil žádnou metodiku, jen zpracoval nápady, které jsem črtal do sešitu při smutném pozorování původních hodin na té malotřídce. Snad se někomu jako inspirace budou mé nápady hodit.
V další části seriálu už zamířím zpět do školy, na evaluaci a workshop s učiteli. V poslední části popisuji SWOT analýzu, mé závěry a následné události na vsi.