Kolínský případ

Nedávno jsem uveřejnil příspěvek o kolínské škole, kde stálo: „Stačilo pár zářiových dnů a děti na Základní škola Bezručova v Kolíně II se už bojí chodit do školy. Proč? Protože tam jako už celé roky řádí učitelka matematiky I. M. Ta si myslí, že matematika se má učit takhle: jeden den to frontálně vysvětluje, druhý den z toho mají žáci úkol a třetí se píše test. Takže dneska je 15. září a v některých třídách už psali čtyři testy. Říkáte si: to je přece české školství. Ale zde to má ještě zvrácenější podobu. Žáci, kterým záleží na známkách, se kvůli obtížnosti testů musí učit do noci, ze sešitů, ve kterých skoro nic není, na úlohy, o kterých nic nevědí. Nemají v sešitě žádné příklady (to se nikdy nestihne), jen vzorečky. Děti jsou tak vystresované, že se to projevuje na jejich zdraví: zvrací, mají průjmy, nespí dobře a samozřejmě – protože je matematika každý den, chodí každý den do školy se strachem a odporem. Co dělá ředitelka? Svoji kámošku podrží, stížnosti ji nezajímají. Co dělají ostatní učitelé? To by mě také zajímalo. Přitom realizují tolik zajímavých akcí. Třídní učitelé ve třídách, kde M. učí, se ale raději koukají jinam. Zbabělci. A co rodiče? Ti se také bojí ozvat, obávají se pomsty. Jsou tu totiž u M. v matematice propadlé děti, které v jiných předmětech problémy nemají. Přestože tahle bída trvá už roky, nic se neděje…. řeknete si: to je přece české školství. Ne, tak to úplně není. Ale děti v Kolíně si vytáhly krátkou sirku a dostaly jednoho z nejhorších exemplářů mizerného českého učitele. Prý „Škola porozumění“. Špatný vtip.“

Tento příspěvek jsem napsal na podněty, které jsou věrohodné. Kdo sleduje můj blog, tak ví, že ke všem svým zveřejněným případům mám vždy dokumenty, korespondenci a ověřená tvrzení. Učitelka, která stresuje žáky až k nevolnostem a pláči, nepatří do školy. Představte si, že vaše dítě má za školní rok padesát známek z matematiky a většina z nich jsou čtyřky nebo pětky. Lepší známku dosáhnete jen za cenu mnohahodinové přípravy a někdy ani to ne, protože zadání této „učitelky“ jsou zmatečné a příklady v testech ani typově neodpovídají těm, které jsou přepsány v sešitě. Zveřejnění v mém blogu má za často za následek změnu k lepšímu nebo napravení situace. Situace v Kolíně se ale zajímavě vyvinula. Můj facebookový příspěvek byl uveřejněn na FB Můj Kolín a získal za krátkou dobu přes sto komentářů. Mnoho z nich se dané učitelky zastávalo. Někteří tito diskutéři pak ještě psali na Líném učiteli, jiní trollovali a další mi posílali různé vzkazy – včetně vulgárních – na mail a Messenger. Tyhle reakce by se daly rozdělit do několika kategorií.

Kategorie jedna: kolegáčci

Několik reakcí pocházelo od kolegů této „učitelky“. Tyto jejich „obhajoby“ jen ukázaly, že celé klima na této škole je poškozené. Prý: proč by žáci neměli dostávat čtyřky a pětky, když se doma nepřipravují? Učitelky se zastávali především ti, kteří podle všeho mají podobné nešvary ve svých třídách a individuální přístup k žákům je jim stejně cizí. Připomělo mi to situaci na Univerzitě v Liberci, kdy jsem v blogu popisoval arogantní chování vyučujících a členka katedry mi napsala, že se přece vyučující „snaží mít zájem studentů na prvním místě“. Jak ukázalo interní šetření na té samé katedře a fakultě, byly to pokrytecké lži.

Kategorie dva: obhajoba, která spíše přitíží

Další reakce jako „obhajobu“ popisovaly vlastně stav, který byl potvzením nekvalitní výuky. Například: „Ano je pravda, že děti píší pětiminutovky často, ale jsou s váhou 1, oproti tomu dá za plnění domácích úkolů klidně 1 s váhou 5, aby dětem pomohla opravit si průměr“. Vidíme tedy jasné potvzení toho, že žáci píši časté testy a jsou hodnoceni průměrem známek. Navíc ty trapné váhy. To není ta nejlepší výuka s formativním hodnocením, že? Nebo: „Syn měl paní M. v 9. třídě na seminář z matematiky a bylo to v pohodě. Jen tam zbytečně chodil s obavou, vždyť je to přeci ta „hrozná“ učitelka. Asi je přísnější, ale žádný problém nebyl„. Tady je vidět, že učitelka má ve škole pověst „hrozné učitelky“. Ta se nezískává jen tak ze vzduchu. Je ale také jasné, že děti, co chodí na matematický seminář, nejsou ty, které jsou problémové. Stejně tak názor: „Po vysvětlení a krátkém procvičení ve škole (víc se toho stihnout nedá, pokud učitel opravdu vysvětluje) následuje samostatné procviceni doma, ale úkoly si vždy kontrolují společně a případně vysvětlují postup“ – to ukazuje, že je tu kladený velký důraz na domácí práci, představující dril bez zpětné vazby, což je vždy znak nekvalitní výuky. A sám za sebe hovoří i příspěvek: „Vždycky na nás jako na třídu působila přátelsky, někdy sice křičela, ale vždycky nás dokázala naučit, co se dalo„. 

Kategorie tři: sentiment

Mnozí chválili učitelku, jak byla dobrá v jejich mládí, třeba takto: „Teda i mě zrovna tato paní učitelka učila před více než 20 lety a učila vždy skvěle, tady se obávám, že není chyba na její straně…“ Nebo: „Musím se za paní učitelku taky postavit, měla jsem ji kdysi, asi před 20 lety sice „jen“ na informatiku, ale vždycky mi přišla férová a dalo se s ní mluvit„. Tito pisatelé vzpomínají na učitelku podobně, jako staří chlapi na vojnu. Už zapomněli, co tam měli za zupáky a nyní se jen smějí a mají vlastně jen dobré vzpomínky. Milosrdná paměť  vytěsnila to nejhorší a smazala mnoho negativních emocí. I to, co proklínali, jim nyní přijde jako dobrá zkušenost. V podstatě nevzpomínají na tuto učitelku, ale na své dětsví. Druhá věc je, že sama učitelka byla před dvaceti nebo i deseti lety jiným člověkem. Vyhoření přichází náhle a věk je u učitelů důležitým faktorem vyhoření. Zejména v takzvaném předdůchodovém stádiu. Právě poslední náročné roky mohly styl učitelky změnit tak, že se její trpělivost s neúspěšnými žáky ještě snížila a její pověstná přísnost vyhrotila. Ano, přísná byla vždycky, ale být přísný by nikdy nemělo znamenat vzbuzování strachu z toho jít do školy. 

Kategorie čtyři: mohou si za to sami!

Mnoho příspěvků ukazovalo, že dotyční diskutéři ani nevědí, jak má vypadat kvalitní výuka. Nepoznali by jí, ani kdyby jim vlezla na záda a kopla je do zadku. Třeba: „Tento systém mi přijde fajn. Probrat látku, úkol a test. Nevím, co je na tom špatného„. Jiní – jako ostatně i mnoho učitelů ve všech možných sborovnách, sváději vinu na rodiče a děti samé. Třeba: „Radši by se rodič měl zaměřit na své dítě sám, když mu nevyhovuje styl kterým paní M. vede výuku„. Nebo: „Doma máme všichni květinky co se jim nesmí ublížit a nějaký profesor jim jen zatěžuje hlavu nesmyslama. Na někoho se to svést musí. A děti mají bujnou mysl a jsou dobrými herci„. Anebo: „Jinak v dnešní době jsou děti tak rozmazlené,že by snad měli dostávat jen známku z příchodu. Každý rodič si jen stěžuje,že je to moc těžké. Není to spíš tím dítětem které prosedi celý den u pc a na školu sere?“ Nevadí, že jsem v textu uváděl nepřiměřeně dlouhé učení dětí na nepřiměřeně časté testy, hned za to mohou líné děti a neschopní rodiče. Tito lidé tedy hloupě do případu promítají své vlastní popletené názory a vydávají je za nějaké smysluplná svědectví. Třeba: „To co si dnešní děti k učitelům dovolí, musí hold některý učitel krotit přísností, jinak ho děti sežerou a netolerují. A fyzického tresty jsou zakázány. Tak jak sjednat kolikrát pořádek? Jedině asi přísností? Nemyslíte?“ Ne, to si vůbec nemyslím. 

Kategorie pět: rozumné názory

Objevily se i názory, které jsem musel zvážit. Zněly rozumně a popisovaly výuku – dokonce z nedávné doby – takto: „Na tuto základní školu jsem chodila 3 roky zpět, paní učitelka M. skvěle naučila matematiku a výborně připravila na stredni školu, kde prave studuji a díky její přípravě mohu maturovat z matematika bez problému. Férová učitelka co naučí!“ Nemůžete přehlížet podobné věci, protože pečlivě zvažujete, co se vlastně ve třídách s danou učitelkou děje. A celý obraz pak máte před sebou zcela jasně.

Líný učitel: Je jisté, že učitelka je přehaně náročná, testy jsou nesmyslně časté a vyžadují nepřiměřené množství přípravy. Protože to neumí jinak, učitelka žáky driluje. Jinak by nezvládla své „rychlé tempo“. Nejde ji o pochopení, ale jen o mechanické zvládnutí. To je také důvod, proč matematika tak často ztrácí své žáky: radost a pochopení nahrazuje dril a mechanické počítání. Tato učitelka viditelně nemá trpělivost pro pomalejší nebo méně matematicky obdařené žáky. Mnoho učitelů matematiky připravuje pečlivě část třídy na přijímačky a nad ostatními prostě zlomí hůl. Žákům, kteří přemrštěné nároky učitelky zvládnou, nic nehrozí. Ti, co chodí na matematické semináře – tedy ti budoucí žáci studijních škol – dokonce vidí tu vlídnější tvář učitelky. Její křik se jich samotných netýká. Přesně to popisuje tento příspěvek: „Výukou paní učitelky M. jsem též prošel před 10ti lety. A nutno podotknout, že pokud se člověk snaží, prochází bez problému. Má trpělivost s každým žákem, který má snahu. Pokud není snaha ze strany žáka, snaha učitele je zbytečná„. Ano, žák, který má „snahu“. Ta se ukáže jen zvládnutím těch nesčetných písemek. Snaha, která je zaměňována za dispozice. Ten, kdo nemá potřebné schopnosti vydržet to šílené tempo, je považován za toho, kdo se nesnaží. Ti, kdo to dokáží, „procházejí bez problémů“. A co se děje s někým, kdo to nesvede? Ten ráno pláče, že nechce do školy. Je mu nevolno, bojí se. Dostává čtyřky, pětky, propadá. Ničí to pak motivaci takových žáků ke vzdělávání, jejich chuť chodit do školy. Výkonové hodnocení, trestání chyb špatnými známkami je opravdová pedagogická bída, ale v těchto nesmyslných počtech testů je to pro ty neúspěšné žáky pravé peklo. Peklo sériových neúspěchů, za které nese plnou odpovědnost učitel. Nepíšu nyní nějaké obecné varování. Právě hovořím o konkrétních dětech z dané školy, o kterých vím a kde se právě toto aktuálně dělo a děje. Nemůžeme to přehlížet, i když tvoří jen malou část třídy a jejich rodiče nechtějí nebo neumějí hlasitě křičet. 

Co se nyní děje v kolínské škole? Sama učitelka je nyní „neuvěřitelně hodná“. Výborně. Doufejme, že se sama chytila za nos a vydrží jí to. Někoho stačí jen takto postrčit. Dobrý učitel se přece pozná podle toho, jak pracuje s těmi méně obdařenými, ne podle toho, jak si piplá elitu. Smutné a dobře ilustrativní je, že se jiní učitelé této školy chovají jako postavy z toho pitomého seriálu „Ochránce“. Namísto toho, aby se snažili udělat ze školy místo, které nevzbuzuje strach, pátrají ze všech sil po těch, kdo informace ze školy vynesli ven. To se jim mimochodem nikdy nepodaří. Líný učitel nikdy a nikomu neprozradí své zdroje, pokud si to sami zdroje nepřejí. Přes tohle nejede a nikdy nepojede vlak. Líný učitel bude vždy na straně žáků, kterým je ubližováno. Také na straně rodičů, kteří požadují dobré vzdělávání i na straně učitelů, kteří potřebují pomoc. Hlupáci, co si nevidí na špičku nosu a klaka, která by se nejraději vrátila o 30 let časem dozadu, je mi k smíchu. Vzdělávání nesmíme vracet časem dozadu, i tak máme pár desítek let zpoždění. Ten, kdo nemá empatii k žákům, nebo dokonce hledá vinu jen u nich a u jejich starostlivých rodičů, by se měl stydět.        

Někteří kolínští občané si výše uvedené neuvědomují a myslí si, že křik jejich masy vyprodukoval pravdu. Pletou si patriotismus a spravedlnost a nejraději by nyní pověsili Líného učitele na lucernu jako slaměného panáka. Nevidí, že jsou v roli, jako by v diskuzi fanklubu kapely Eva a Vašek hodnotili, které pěvecké duo je nejfamóznější. Jeden nesmysl posiluje druhý a nejvíce to burcují dva nebo tři „hrdinové“, kteří bohužel moc rozumu nepobrali. Na FB Můj Kolín se objevilo oznámení: „Byl tu uveřejněn útočný a ničím nepodložený komentář ze serveru s celostátní působností „Líný učitel“, který moderuje pedagog Mgr. Robert Čapek. Anonymní koment napadal 1. ZŠ Kolín a její vyučující matematiky. Vy – diskutující, současní i bývalí žáci nebo jejich rodiče jste se za paní učitelku v 99,9% postavili. Hnula se i kola spravedlnosti – po poradě s právníky se rozhodla paní učitelka věc řešit podáním trestního oznámení. Stejné kroky zvažuje i výše jmenovaná škola, zastoupená městem Kolín. Jsem i rád, že tu mohu uveřejnit vyjádření ředitelky školy, paní Mgr. Zdeňky Filipové. “ Milí občané Kolína, bývalí i současní žáci a jejich rodiče. Chci vám touto cestou poděkovat za podporu paní učitelky Markové a naší (i vaší) školy. Vaše podpora mne i paní učitelku velmi potěšila a dodala nám chuť do další práce.“  Mgr. Zdeňka Filipová, ředitelka 1. ZŠ Kolín   OK, koment nebyl nepodložený a úplně stačí si přečíst zákoník: „Uvedení nepravdivé informace musí být úmyslné. Zde postačuje, aby pachatel věděl o nepravdivosti sdělované informace…“ Líný učitel ví, že šlo o informaci pravdivou. Tečka. Případ vyřešen. Pokud někdo poslechne právníky, aby do nich cpal peníze, je to jeho věc. V této situaci už Líný učitel byl a nemá sebemenší důvod k obavám. Kolíne Kolíne, stojíš v pěkné rovině. Ale sám sebe, namísto podpory kvalitní výuky, posíláš do vzdělávací stoky.