DEKLARACE VÁLKY anebo POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE

Věc hodná pozornosti se stala v jisté škole, kde odeslali dopis tohoto znení:

„Dobrý den,

na základě písemného sdělení matky spolužačky Vašeho syna o šikaně vůči ni, proběhlo včera šetření celé záležitosti. Váš syn a další dva spolužáci přiznali opakované a dlouhodobé fyzické ataky vůči této spolužačce. Jejich chovaní bude dále řešeno jako šikana. Projednáno to bude s Vámi osobně po třídní schůzce dne 5.12.2017 (příští týden budu ze zdravotních důvodů mimo školu). Vašemu synovi bude na základě zjištění uděleno na pololetí kázeňské opatření. Celou záležitost řeší školní poradenské pracoviště, paní uč. M*****,která je školním metodikem prevence.

S pozdravem K. D******“

Háček je ale v tom, že daná maminka onoho žáka je Z. C. z Ligy lidských práv, bojovnice se srdcem lvice, která okamžitě s velkou razancí vytáhla do boje a odeslala škole dopis. Ten vystavila na FB a já si jej pro poučení nás všech dovolím komentovat. Přestože v podobných případech jsem většinou na straně rodičů (protože školy často při řešení šikany chybují), většinou  stížnosti přicházejí od rodičů obětí. Zde je však maminka stěžovatel rodičem údajného agresora.   ZC. píše:

Dobrý den, nesouhlasím ani s tím, že docházelo ze strany mého syna k šikaně vůči spolužačce, ani nesouhlasím s tím, že Vaše škola bez předchozího upozornění mě jako zákonné zástupkyně a bez mojí přítomnosti mého syna „vyslýchala“.

Tady jde hned na začátku o zbytečně vyhrocené formulace a konfrontační styl. Jakoby maminka ani na vteřinu nezapochybovala, že by věc mohla mít reálný základ. Nazývat rozhovor se žákem výslechem je pak úplně mimo mísu.

Z. C.: Co se týče údajné šikany, se synem jsem se o tom bavila ještě před přečtením si Vaší zprávy a podle něj nešlo o šikanu, neboť tato spolužačka je jeho kamarádka a to, k čemu docházelo, bylo pouze kamarádské škádlení a legrace. S touto dívkou jsou nadále v přátelském kontaktu a píší si přes facebook, což je mimochodem také dost podstatné z hlediska vyhodnocení, zda šlo o šikanu. Syn v žádném případě neměl v úmyslu jí nijak ubližovat a kdyby mu řekla, že jí jeho chování vadí a že to pro ni není legrace, přestal by s tím hned.

Tato tvrzení jasně ukazují, že maminka nemá o šikaně ani základní informace. Samozřejmě, že pro agresora to většinou je zábava a hra. To, že je s obětí na facebooku, nedovozuje nic. To, že se dívka (údajně) proti agresi neohradila, také není žádným důkazem. V mnoha případech se oběť může domnívat, že ony ataky jsou projevem kamarádství – sice pokřiveného, ale alespoň nějakého. Šikanou se oběť dostává do centra dění (což se jí může líbit), snaží se tedy racionalizovat to, co se děje a často vlastně agresora „obhajuje“. Je to obranné chování, na jehož rozbor tu nemám prostor, ale od toho jsou právě pedagogové, aby tuto míru posoudili.

Z. C.: Co se týče šetření ze strany Vaší školy, Vaše škola zcela ignorovala moje rodičovská práva zakotvená v § 858 občanského zákoníku, a to konkrétně rodičovská práva zahrnující zastupování dítěte, ochranu dítěte atd. Rovněž ve školním řádu je zakotveno právo rodiče „být informován o veškerých záležitostech, které se týkají žáka…“. K žádnému včasnému informování nedošlo. Rovněž Vaše škola ignorovala právo mého syna na zastoupení a ochranu ze strany zákonného zástupce. Pokud byl podezřelý z nějakého protiprávního jednání, pak měl právo minimálně na přítomnost zákonného zástupce při jeho „výslechu“.

Jak ukazuje dopis výše, škola maminku informovala ihned pro prošetření. Kdy ji měla informovat dříve? Ono citované právo na zastoupení je jen právnickou hříčkou. Každá škola si nechává na začátku roku podepisovat od rodičů tzv. „Generální souhlas“. Tam by měla být zakotvena i činnost poradenského pracoviště. A právě v jejich kompetencích je řešení podobných případů. Školní preventista to má v náplni práce.  Co se týká „zákonného zástupce“, ten při rozhovorech učitele nebo výchovného poradce či preventisty se žákem být přítomen nemusí.

Z. C.: Mimochodem i každá osoba podezřelá z protiprávního jednání, přestupku, trestného činu, má právo na advokáta, má právo na poučení o právu nevypovídat atd. Ve Vašem školském zařízení jdou práva dětí evidentně stranou a celý proces připomíná inkviziční řízení a ne férový proces, jehož cílem je restorativní řešení.

Maminka opět přestřeluje branku. Plete se vyšetřování kázeňského přestupku s nějakým porušením zákona. Možná k němu šikanou někdy i dojde (viditelně ne v tomto případě), ale to bez předchozí diagnostiky / šetření není možné určit. A ta se provádí rozhovorem s nestrannými svědky ze třídy, obětí a samotnými agresory. Samozřejmě ne konfrontačním způsobem. Tato metodika je již dobře popsána a měla by být součástí Minimálního preventivního programu školy. Je vypracovaná experty: pedagogy, psychology, etopedy aj. a je v podstatě odborně nezpochybnitelná.

Z. C.: Již jednou na prvním stupni se řešilo něco podobného a jasně jsem tehdy ředitelce školy nebo zástupkyni (již si nepamatuji) sdělila, že si nepřeji žádné výslechy mého syna bez mé přítomnosti a bez předchozího informování. Kromě toho z žádného právního předpisu ani školského řádu nevyplývá právo pracovníka školy podrobit mého syna výslechu, ani jeho povinnost se takovému výslechu podrobit, a to navíc bez přítomnosti zákonného zástupce.

Pokud byla maminka svědkem špatné práce školy v nějakém předchozím případě, měla zcela nepochybně místo absurdního zákazu „výslechů“ informovat Českou školní inspekci. Sám jako externí spolupracovník ČŠI konstatuji, že inspektoři jsou většinou vůči pochybení školy velmi kritičtí a rozhodně se nebojí nazývat věci pravými jmény, požadovat změnu metodik a akčních plánů apod.

Z. C.: Nechápu, co se mnou chce Vaše škola projednávat až po té, co už jste prováděli výslech mého syna bez mé přítomnosti, nedali nám žádnou možnost se k věci vyjádřit po naší poradě se synem a po prostudování podkladů, a hlavně po té, co je mi již nyní oznámeno, že synovi bude uděleno na pololetí kázeňské opatření. Váš přístup je stejně absurdní, jako kdyby soud vydal v trestní kauze rozsudek a teprve poté by umožnil obžalovanému obhajobu.

 Opět mírně absurdní argumenty. Jakou poradu by si maminka představovala? A co s ní chce škola projednávat? Samozřejmě další postup! Škola a rodič by v podobných případech měli spolupracovat (a jako školní psycholog jsem se mnohokrát přesvědčil, že taková spolupráce je úspěšná). Protože agresorovo chování vychází z nějakých příčin, je možné je společně odhalit a napravovat. Někdy úplně stačí, když žák vidí z obou stran jasné stanovisko, že jeho chování bylo nevhodné a k represím ani nedojde! Dokonce si troufám – obecně – tvrdit, že nespolupracující maminka je pro školu důvodem k zapojení OSPOD. Proč nespolupracuje?  Právě při rozhovoru s pracovníky školy by se vše lépe vysvětlilo. Ono kázeňské opatření přece nemusí být trojka z chování… Maminka ale zbytečně hrotí situaci.

Z. C.: Z výše uvedených důvodů žádám o poskytnutí všech podkladů k projednávané věci, a to zasláním na e-mail candigliota@gmail.com. Dokud si podklady neprostuduji, nemám s Vaší školou co projednávat. Dále žádám o skartaci jakýchkoli podkladů učiněných na základě nezákonného výslechu mého syna, při kterém na něj mohl být vyvíjen nátlak (sám syn mi řekl, že mu učitelkou bylo řečeno, že bude mít průser atd.). Souhlasím s opakovaným výslechem jedině za mé přítomnosti.

Opět nesmyslný požadavek. Škola nemůže žádné podklady vydat, i když je rodič advokát či prezident vesmíru. Nejen kvůli ochraně osobních údajů všech zainteresovaných. Dovede si někdo představit, že by podobný rodič agresora měl v ruce jména všech žáků, kteří se negativně vyjádřili o agresorovi? A co tento požadavek: škola bude chtít po rodičích, aby doložili své rodičovství – třeba pomocí genové analýzy 😀  Stejně tak škola nemůže nic skartovat, protože podklady bude viditelně potřebovat – třeba i pro ČŠI. Je zřejmé, že postojem maminky tady není spolupráce nebo korektní jednání už možné.

Z.C.: V případě, že bude mému synovi uděleno kázeňské opatření vyplývající z tohoto nezákonného a neférového procesu s prvky zastrašování, podám stížnost k České školní inspekci.

S pozdravem

Z. C******

A tohle měla maminka udělat hned. Prostě v případě kritického názoru na práci školy informovat ČŠI – od toho tu je – a počkat si na jejich nález. Osobně nechápu, proč tak chytrá maminka nechává své dítě ve škole, kterou v další FB diskuzi nálepkuje takto: „zpusob reseni je neprijatelny, komunisticky, jako temer vsechno v teto skole“. OK, je snad v Praze málo škol, že musí být dítě bojovnice za lidská práva v komunistické škole?

Sama Z.C. například uvádí: „Vzhledem k tomu, ze tato skola je schopna privolat na zaka policii kvuli udajne „zavadovemu tricku“, tak je potreba obezretnost vuci praktikam teto skoly a je treba vyzadovat pritomnost rodice u jakehokoli ukonu odhalujiciho udajne protipravni jednani zaka.“

Já se ptám: proč tedy Z. C. nezasáhla v tomto případě, který je zcela viditelně v dikci její organizace? Proč už tehdy ČŠI nevyšetřovala tuto nesmyslnou represi? Proč se Z. C., která jinak dělá nepochybně užitečnou práci, nepostavila do čela aktivu rodičů a nepokusila se něco změnit? To jí asi tehdy tak nepálilo… škoda!

Bohužel, z mého pohledu to vypadá tak, že maminka nepřiměřeně pálí mosty komunikace, vzpírá se řešení, které může mít pozitivní efekty pro celou třídu včetně jejího syna  a právnicky šikanuje školu, která – podle dostupných informací – nijak nepochybila. Počkejme si na věci příští….

UPDATE:

Na FB mezitím maminka schytává co proto. Některé názory (i od kolegů právníků):

 Takovéto věci jsou soukromé záležitosti a na fb nepatří, to byste měla jako právník vědět. . …Také mi připadá nevhodné, aby jste zde uveřejňovala tyto věci z morálního hlediska ( z 99% je vždy vinník vinnen …mám ze šikanou ve škole své zkušenosti,…dělala jsem na toto téma diplomovou práci,a dlouhodobě se pohybovala v prostředí, kde jsou oběti šikany. A proto vím, že vyšetření na místě, jak mimochodem uvádíte, je naopak nevhodné a kontraproduktivní…téměř vždy se obrátí proti šikanovanému a agresor vyvázne bez potrestání…. To, že si dopisujete se šikanovanou přes fb, neznamená, že je schopna Vám přiznat, že váš syn je jeden z možných agresorů vůči její osobě. To že šikanovaní jsou navenek „kamarádi“, jak mimochodem uvádíte, je u šikany zcela běžná záležitost, je to tzv.dvojí závislost…myslíte si, že když ona (potenciální oběť)vidí, jaký máte postoj a co se kolem odehrává, tak, že bude říkat, že ji Váš syn šikanoval. Doporučuji si o šikaně něco přečíst, než napíšete takovýto článek, který mimochodem jen ukazuje jak zahledění můžou být rodiče potenciálních agresorů. Chválím školu, že se postavila za šikanovanou, to totiž není úplně běžné a často musí postižený žák opustit školu, přestože se ničeho nedopustil a byl je náhodně vybrán agresorem, přičemž vybrán může být kdokoliv. Také doporučuju si promluvit ze synem a zjistit, kde asi soudruzi z NDR udělali chybu….možná, že bylo něco zanedbáno jinde.

Nebo:

Na škole mě šikanovali. Vím, jak kamarádsky o tom mluví, ti co mě šikanovali teď na třídních srazech. Přijde mi, že to přeháníš, a že škola namísto toho aby ti zavolala a řešila s tebou věci normálně, už po špatných zkušenostech taky volí absolutně mimo postup…
Občas bych nechala práva doma a zkusila věci řešit lidsky. Taky to někdy dělám 🙂

Ovšem maminka jde dál na krev.

UPDATE číslo 2.

Máme ti další zajímavé názory:

Syn dal souhlas se zveřejněním příspěvku? Můj by ho rozhodně nedal a já bych ani popravdě takovouto citlivou věc nezveřejňovala pro celý národ. Chápu, že škola asi mohla jednat jinak a lépe, ale co se skutečně stalo nevíme asi nikdo a řekla bych, že zveřejnění a rozpitvávání na facebooku je horším prohřeškem, než co předvedla škola. I s ohledem na syna, i s ohledem na danou slečnu.

Nebo:

Vyřizovat si účty se školou skrz takhle citlivé téma mi nepřijde zrovna šťastné. A že „kamarádské pošťuchování“ spolužačky třema klukama není šikana? Ta převaha je natolik do očí bijící, že by mě spíš velmi překvapilo, kdyby to bylo kamarádské.

Nebo:

Mne nezajímá, co se může v budoucnu stát (protože do budoucnosti nehledí ani Zuzanin dopis), ale jak to bylo v tomto konkrétním případě. Pokud by ta šikana byla natolik závažná, aby se na ni aplikovaly normy trestního práva, pak by to musela řešit policie ČR a pak by bylo na místě požadovat, aby se s žákem zacházelo jako s podezřelým, resp. obviněným. To se v tomto případě nestalo.

Nebo:

To není o fanatismu, ale o neadekvátním řešení zanedbatelných problémů. Lidově se tomu říká „dělání z komára velblouda“. Striktní uplatňování práva je běžné vnímáno samo o sobě jako šikana. Fascinuje mě, kolik času mrháte na podobné kraviny a jak vůbec nedomýšlíte důsledky právě pro vaše dítě. Být v jeho kůži, připadal bych si jako idiot. Ale chápu – máte svoji pravdu, na které stavíte business: „škola horší než vězení, porodnice horší než koncentrák, povinné očkování je horší než režim v KLDR…“. To je tak krásně tragikomický obchod se strachem!

Jsou tu ale i hlasy, které souzní s maminkou:

Ne, reakce Z.C. je zcela přiměřená tomu, že škola podezření na šikanu „vyšetřila“ formou výslechu podezřelého bez řádného poučení a bez přítomnosti zákonného zástupce, poté rozhodla o jeho potrestání a až nakonec pozvala na pohovor matku. To je nepřípustné, minimálně s rozhodnutím o sankci se v tomto případě mělo počkat, a už vůbec nelze dítě takto vyslýchat, aniž by mělo reálnou možnost se bránit. Škola zneužila svého mocenského postavení a věřím, že Zuzana tu správní žalobu podá a uspěje, protože jde o principiální záležitost.

A vypadá to, že se škola zalekla – tím ovšem popírá legitimitu předchozích kroků a možná je nyní na rodičích oběti šikany, aby uvedli do hry minimálně ČŠI: