Začal jsem učit. Ok, ale dělej to správně!

Povšiml jsem si jedné FB skupiny, která se jmenuje „Začal jsem učit„. Není příliš navštěvovaná, nemá obrovské ohlasy a není zase tak často aktualizovaná. Ale narazil jsem na ni tentýž den, kdy jsem četl článek „Kvalita mladých učitelů v Česku je silně nevyrovnaná, tvrdí studie“ a tak nějak mi to to zapadlo dohromady.

Kolega, kterému budu říkat „Začátečník“ (ne hanlivě, ale jako parafrázi názvu jeho FB) začal učit v loňském roce. Má všechny výhody mladého učitele  na své straně: je mladý, muž, vtipný, bezdětný, bere věci s nadhledem. Rozumí celkem dobře žákům. To vše jsem analyzoval z jeho poznámek, například: „Když jsem si v testu po páté přečetl, že obec tvoří domi, začal jsem litovat své věty „češtinu vám hodnotit nebudu„. Nebo: „Ok, kandidátů na nejkreativnější referát bylo hodně, ale nakonec s přehledem vyhrál šesťáček, který chybějící rozsah dohnal nápisem „TO JE VŠECHNO“ přes víc než půlku strany.“ Anebo: „Drazí kolegové, ty zlobivé děti vám do tříd posílá karma za to, jak se chováte na poradě“. Náš Začátečník pracuje v malé škole v malé obci, kolektiv jeho kolegů se zdá být dobrý:  „Na dnešní odpoledne je ohlášená oslava narozenin několika mých kolegů. Slavit tu asi umí, protože ve školní kuchyňce se už od rána smaží řízky, učitelky v kabinetě secvičují písničky a před chvílí telefonoval ředitel, jestli už se má převlékat do kostýmu.“ Milé glosy, že?

Kolega sám začal jednu věc: seriál, který nazval „Otázky, na které tě fakulta nepřipraví„. Mezi ně počítá třeba : „Pane učiteli, jíte pizzu s ananasem?“ Já ale, protože jsem si prostudoval celý ten jeho FB, mám pro svého mladého kolegu jinou věc: RADY, KTERÉ NA JSI NA FAKULTĚ NESLYŠEL. Tyhle rady budou reagovat na věci, které náš mladý kolega ve třídě dělá a píše o nich. A s dovolením budu kolegovi tykat, jako by mne potkal ve škole coby zavádějícího učitele, kolegu a přítele.

Proč by zrovna tohle měli žáci umět popsat?

1)NEPIŠ SE ŽÁKY TESTY!

Testy jsou instrumenty, kterými učitelé zkoušejí učivo. Ale ty jsi nepřišel do školy proto, abys děti učil a potom je zkoušel z učiva. Jsi tam od toho, abys jim předal dobrý vztah ke svému předmětu a naučil je řadu dovedností a softskillů. To testem zjistíš jen velmi těžko! Testy navíc nebývají populární u řady žáků, protože se musí doma učit a někteří dostanou i špatné známky. Obojí je špatně!  Všechno, co dělá tvůj předmět nepřitažlivým pro žáky je nevhodné, musí to pryč. A také se podívej, jaké hlouposti v těch testech od žáků chceš… k čemu jim to má být? Začátečník píše: „Sedmáci by měli na začátek každého svého testu napsat „meanwhile in a parallel universe“. Dnes jsem se například dočetl, že Slavníkovci nebyli povražděni na Libici, ale v Libii.“

Moc vtipné, ale víš co? Raději se zamysli,  v jakém vesmíru potřebuji vědět, kde byli povražděni Slavníkovci! Jedině ve vesmíru školometů a didaktických morousů! Pěkně otravný vesmír. Nebuď jeho obyvatelem.

2)NEPIŠ OPRAVNÉ TESTY

Nepochybně správná odpověď!

Asi nepřekvapí, že pokud jsou testy špatnou didaktikou, jsou opravné testy ještě horší. Prodlužují agónii. Jsou trestem za chyby, které už byly provedeny. Žák si myslí: „Tohle učivo mě nebavilo, tak jsem se ho neučil. Cože? Ještě jednou?!“ Navíc některé testy mohou být špatně ne kvůli domácí přípravě (tu by měl dobrý učitel minimalizovat!), ale kvůli dispozicím a schopnostem žáka. Opravným, tedy opakovaným testem je špatnou známkou trestán dvakrát! Za to, co nemůže ovlivnit.

3) UDRŽ NERVY NA UZDĚ

Začátečník píše: „Mou silnou stránkou je rozhodně plánování. Poprvé jsem po děcku hodil křídu přesně v den, kdy mi skončila zkušební doba.“ To je doufám jen dobrý vtip?! Ale pamatuj: nic, co se stane ve škole, nevyžaduje negativní emoci ze strany učitele. Nehrajeme tam o zlaté trenky. Když učitel ztratí nervy, prohrál.

4) PROPADÁNÍ NA DRUHÉM STUPNI JE ZHOVADILOST 

Začátečník píše: „Sedmáků může propadnout jenom tolik, kolik propadne šesťáků, jinak je budeme muset dělit na jazyky.“ Na druhém stupni by se ale propadat nemělo. Víš proč? Protože důvody špatného prospěchu nezmizí propadnutím. Jsou dány tím, že neumíte ve škole s daným žákem pracovat. Dáváte mu špatné známky, protože jste v daném předmětu nediferencovali obtížnost, dávali mu úkoly, na které neměl a následně špatné známky a dokonale ho tím otrávili. Je to takový živý pomník vaší nekvalitní práce. Další rok bude kazit klima v nové třídě, kde se nic nezlepší, protože bude v ještě horší pozici – a jeho učitelé se mu nezmění. Rok trápení navíc. Vím, že tady nemůžeš udělat mnoho, ale promluv si o tom s kolegy a nabídni jim závan zdravého rozumu.

5) NEPRACUJ SE SEŠITEM JAKO HLUPÁK, HLOUPNOU PAK I ŽÁCI

Začátečník píše: „Občanka v šesté třídě“…a do sešitu si napište, čím se zabývá prezident, zjistíte to v učebnici.“ Proboha, mysli trochu. Proč by si to měli žáci psát do sešitu? A proč by to měli opisovat z učebnice? Dává ti tohle zadání nějaký smysl? Nedává, viď?! Tak se na takové nesmysly vykašli.

6) NEPIŠ NA TABULI, ABY SI TO ŽÁCI OPISOVALI

Tohle je memento! Víš, že některé děti se učí nebo dělají úkoly až večer? Buď takhle pozdě přijdou z kroužků nebo čekají s úkoly na rodiče. Ale přitom by měli mát volný čas! Ne prodlouženou školu ještě i doma!

Začátečník píše: „Dějepis, šestá třída. Píšu fixou na tabuli, modrá už dosluhuje, tak si v půlce věty vezmu zelenou, a v tom přichází dotaz z publika: „Pane učiteli, máme taky psát zelenou?“ Chlape, jsme snad ve škole před třiceti lety? Proč si žáci mají opisovat na tabuli to, co píšeš? Já ti to přirovnám, ok? Sám píšeš:  „Měli jsme o víkendu školení. První blok by mohl mít název Jak si stáhnout textový dokument z cloudu, upravit ho a nahrát zpět. Máme v kalendáři všichni stejný rok?“ A víš, co teď ve třídě děláš? Vyučování frontálkou se psaním na tabuli jako v roce 1976. To ještě cloud nebyl, viď? To ještě dokonce nebyly ani PC! Tak neuč stejně, jako za komančů učili tvé rodiče!

7) PŘEMÝŠLEJ, CO TO ZNAMENÁ UČIT

Začátečník píše:  „To je pořád „na co se učit letopočty?“, ale pak se člověk dozví, že Masarykova studánka byla založena na počest prezidenta „Tomáše Garika Masarika asi někdy v osmnáctém století.“ No a jak bys chtěl žáky naučit takovou zbytečnost, jako kdy byla založena nějaká Masarykova studánka? Dát jim to za úkol našprtat doma a pak to zkoušet v testech? A proč vlastně? Co se na tom naučí? Vždyť ta studánka moha být klidně založená loni. Raději běžte ven ze třídy a s dětmi nějakou studánku vyčistěte.

8) IMPROVIZUJ! DIDAKTIZUJ! 

Začátečník píše: „Všechno je to o vhodných vyjadřovacích prostředcích. Chtěl jsem po šesťácích, aby v textu vyhledali klíčová slova. Nikdo nevěděl, co to je. Ale když jsem se zeptal, jaké by tomu dali hashtagy, tak začali pracovat hned.“ Přesně tak! Přizpůsob svou výuku žákům, tomu jací jsou, co je baví a v které době žijí.

9) VYUŽÍVEJ VZÁJEMNÉ UČENÍ! 

Začátečník píše: „Už to, že mi sedmačka napíše do testu, že jednou ze zemí střední Afriky je Česká republika, by si samostatný post zasloužilo. Ale ve skutečnosti to sem píšu proto, že to od ní její sousedka suverénně opsala.“ Alespoň vidíš, že žáci mají tendenci vzájemně se učit. Dokonce je to ten nejefektivnější způsob! Tak už se vykašli na psaní nesmyslných testů se zbytečnými otázkami a raději zaváděj metody vzájemného učení žáků!

10) PŘEČTI SI POŘÁDNĚ RVP!

A mimochodem, žádné „země střední Afriky“ a „Slavníkovci“ v RVP jako očekávané výstupy nejsou! Že ty učíš osnovy?! Styď se! A raději se vzpamatuj, než bude pozdě! Ještě je čas se zlepšit, dobrý základ tu nepochybně je. Potenciál! Jenom to chce ho nespláchnout do mísy. Tak držím palce, kolego…

POKRAČOVÁNÍ: Začal jsem učit 2 anebo Začátečník vrací úder!