REVIZE RVP: Kulatý stůl „Co přinese RVP dětem?

V poslední době jsem viděl až moc webinářů na to, jak přínosné nebo spíše nepřínosné byly. Kdo má rád stručné shrnutí, aby neztrácel zbůhdarma čas, je tu pro něho Líný učitel.    

První ze zhlédnutých webinářů, kterému se budu věnovat, byl Kulatý stůl, který organizovala SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání) a EDUin. SKAV má od začátku rozumně kritický postoj k tomu, co se děje s revizí, takže to slibovalo zajímavý střet názorů. Ten se nakonec nekonal, přestože zástupce MŠMT mnoho konkrétního neřekl – ostatně jako obvykle.  Moderátorka hned začla zostra: „Co přinese RVP dětem? Eva Píšová hnedle: „Děti by měli přestat nemít školu rádi skoro nejvíc na celé světě“. A poté se přidali i ostatní diskutující: aby učení dávalo smysl, aby děti uměli pracovat s informacemi… Jan Jiterský z MŠMT pak tvrdil, že revize přinese možnost volby pro žáky a vyrovnání šancí. Takže to byla taková krásná slova, která padají vždycky, když se účastníci navzájem dojímají. Problém je, že revize RVP je zatím hodně amébní věc, takže do ní každý může vnést každý svůj sen nebo představu. Ať už jsou reálné nebo ne. Docela legrační bylo, když moderátorka Dana Ticháčková říkala: „pokud nás sleduje odborná veřejnost“ a v té chvíli bylo připojeno 32 lidí. Tohle číslo se během trvání kulatého stolu nijak výrazně nezvýšilo. Inu, takhle české ředitele a učitele zajímá revize. Jiterský pak tvrdil, že si každý žák bude vybírat svůj obsah RVP podle svých schopností. Takže učivo nebude vybírat žákům učitel? To znamená, že ŠVP budou diferencovaná? Bude mít učitel různorychlostní tématické plány? Budou učitelé zkoušet různé učivo ruzné žáky různým způsobem? Je to směr správným směrem, ale bavíme se o českých učitelích! Mnozí nejsou schopni diferencovat nyní ani v jedné jediné vyučovací hodině za pololetí, neznají ani žádné takové metody, jak tohle zvládnou? O tom nepadlo ani slovo. Tomáš Skuba ze SKAV zmínil kompetenční vyučování, že by bylo fajn „pokud se to podaří“. Ano, to je české školství! Máme kompetenční model vzdělávání už skoro dvacet let a nyní se mluví o tom, zda se to vůbec podaří.  A přesně to trefila Hana Košťálová, přímo do hlavičky: všechno to krásné, co prý přinese revize, už je dávno možné i se stávajícím RVP! /Líný učitel: Přesně tak, proč se to už nestalo, proč se to už dávno neděje? Nakonec může revize na papíře vymyslet cokoliv, ale učitelé tak především musejí učit! A pokud to neudělali při stávajícím RVP, proč by to měli dělat po jeho revizi?/

Tomáš Kuba pak velmi správně zkritizoval chystané rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo. Je to jasné. /Líný učitel: Tohle je opravdu krok nazpátek! Zjednodušeně bych řekl: pokud bude stanoveno jádrové učivo obtížně, bude to masakr. Pokud bude příliš lehké, bude chybět ambice pracovat s méně obdařenými žáky, protože bude splněno a hotovo. Rýsuje se nám tady obdoba povinných osnov 🙁 A učitel, který opravdu umí diferencovat a pracovat s žáky individuálně, žádné takové dělení nepotřebuje!/

A co na tu kritiku řekl Jiterský z MŠMT, který návrh předkládá? Prý se k tomu nebude vyjadřovat. Tak to je dobré. Takhle totiž podle mých zkušeností vypadají i další diskuze k revizi: ze všeho nepříjemného nebo nejasného se zástupce MŠMT nebo NPI prostě vykroutí nebo to poignorují. Hlavně že pak budou machrovat, jak byli komunikativní a vše s pedagogickou obcí prokonzultovali a projednali. Ale MŠMT prý bude sborovnám „pomáhat“. Pokud bude pomáhat jako pomáhal třeba u distančního vzdělávání, tak potěš koště. Prý pomohou „místa sdílení dobré praxe“. A kdo tam bude tu dobrou praxi sdílet? Píšová se pak střelila do vlastní nohy: děti prý neumějí rozlišit, co je důležité a co ne. Takže jim to poví učitel. Podle toho, co má nařízeno učit. /Líný učitel: To je ale pitomost! Proklamovaná odpovědnost žáků za vzdělávání se mění na shora nařízené povinné učivo. Místo aby se žáci naučili důležitost poznatků sami posuzovat, řekne jim to učitel podle předpisu. Opět tu vidíme přízrak osnov!/

Komentovat to, co v diskuzi říkal Petr Chaluš, je zbytečné. Působil jako víla na mejdanu střední zdravotní školy. Jeho směs ideí, naivity a neopodstatněného optimismu je ale neodolatelná. Sorry, Petře. Ovšem jedna z jeho silných myšlenek byla, že nyní RVP nerevidujeme, ale že ho zachraňujeme. Tak aby ho měli všichni učitelé rádi. Což je zase naivní, ale pořád mnohem lepší, než některé názory od Dany Ticháčkové. Ta je přímo nadšená ze vzorového ŠVP, které prý jí osobně a ostatním „vytrhnou trn z paty“. Dano, nebyly by pak lepší už rovnou osnovy? To by vytrhlo z paty trn všem oplakávačům starých vzdělávacích časů! Nikdo by nemusel nic vymýšlet… /Líný učitel: Co by za to dali učitelé v některých zemích, kdyby si školy mohly vytvořit svůj vlastní kurikulární dokument! Ale český učitel, ten jenom držkuje, vymlouvá se a dožaduje se předepsaného vzoru. Je to smutek./

Tomáš Kuba pak připomněl cestu začátku RVP (už v roce 2004!), od optimismu ke zmařené šanci a chybí mu příběh nové revize a také pohled do současného vzdělávacího světa. Není sám. Pak se ozvalo několikrát, že je pro revizi klíčové formativní hodnocení. /Líný učitel: OK, nepochybně. Ale ta už je na světě také nejaký pátek a její průsaky do českých škol jsou hodně rozpačité. Často jde pak spíše o parodii./

A tu parodii doplnila i Eva Píšová, když se rozpovídala o formativním hodnocení, které se prý pak „neobjeví ve známce“. /Líný učitel: A co se tedy objeví ve známce, když ne formativní hodnocení? Nejspíš výsledek testu, tedy výkonové hodnocení. V některých je prostě ta mizerná osnovová výuka včetně výkonového hodnocení zažraná v myšlení jako sviňa. Formativní hodnocení mimo známku? Tahle osoba vůbec nemá ponětí, co to formativní hodnocení je a jak by se mělo realizovat. V její hlavě je to prostě jen komentář ke známce. U nás se tomu říká, že jedna ruka neví, co dělá druhá./

Na téhle diskuzi se také ukázalo, jak podivuhodný svět se skrývá pod maskami jednotlivých diskutérů. Jiterský: teď nemluvím jako člověk z MŠMT, teď mluvím jako učitel Jiterský. Píšová: teď nemluvím za organizaci Kompas, ale za Píšovou. Chaluš: teď nemluvím za organizaci, ale za sebe jako člena panelu… atd. Do pytle, to tam není nikdo, kdo může prezentovat jen jeden názor? Pak se v diskuzi objevilo věčné téma: známky ano, známky ne. Někdo je pro, někdo ne, kriterium ano, srovnávací testy ne anebo ano, ale podstata kvalitního hodnocení už z diskuze dávno zmizela. Nyní už debata přestala dávat smysl. A jak je v podobných kulatých stolech zvykem, všichni se všemi souhlasí, i když říkají úplný opak. Takže Píšová chce známky, Chaluš ne a Píšová vzápětí: naprosto souhlasím, známky poškozují děti, na 100% souhlasím. Za minutu popře sama sebe, normálka. Jiterský pak nasazoval korunu: známky hodnotí pokrok. Takže když má někdo velký progres, zaslouží dobrou známku, i když nesplní výstupy. A ten kdo splní výstupy, i když s menším úsilím, zaslouží co? Dobrá otázka, ale jak je u Jiterského zvykem, nula odpovědi. Místo toho raději vypraví bajky o školní kuchařce. Znak myšlenkových packalů: hlavně nedávat příklady ze školní třídy. Lepší je vymýšlet různá podivná přirovnání a bajky. A Jiterský jako bonus rozhazuje hlody jako: „je jedno, zda má dokument 200 nebo 500 stran, když jde rozklikávat.“ Učitel si bude podle jeho představ rozklikávat různé ukázkové hodiny, takže úředníci MŠMT šetřit papírem nemusí. Očividně jsou placeni od stránky, takže tam bude pěkná halda smetí.

/Líný učitel: Kdy už MŠMT pochopí, že implementace RVP je věcí učitelovy vzdělávací filozofie, jeho didaktických dovedností apod.? Ne nějakých opor, ukázek a příkladů! Učitel musí takto vzdělávat celé školní roky, ne spotřebovat pět návodů a čtyři opory a pak koukat jako puk./

S tímto mým názorem souhlasila Hana Košťálová, která upozornila na bídnou kvalitu materiálů z NPI, které má zajišťovat potřebnou oporu. Skvělý dotaz poslal Jiří Bartoš do diskuze v chatu: „Současné RVP dle mého umožňuje vše, co zamýšlí revize. Jak bude ošetřeno, že revize nakonec neohrozí současnou autonomii skol které staví na vnitřní motivaci děti kterou ohrožuje povinné testování? Bude opravdu revize nápomocná a stále svobodná? Nehrozí že tlak na revizi v konzervativních školách paradoxně nezpůsobí omezení progresivních škol? Jak to bude s povinným testováním v uzlových bodech?“

Ale tato otázka – klíčová, až fatální – zůstala bez odpověd.

Jak tedy hodnotit tuhle diskuzi? Jako směs krásných slov, nereálných cílů, rozněžňování se nad kvalitou těch našich českých učitelů, kteří na druhou stranu potřebují vodit za ručičku jako vzdělávací amatéři, někdy doslova blouznění, kde kritické hlasy byly sice vyslyšeny, ale zůstaly bez odpovědi. Moderátorka Dana Ticháčková je miloučká a určitě moc hodná, ale také naivní a místy zbytečně nadšená jak na setkání prodejců Herba Life. Odkývá diskutujícím kdejakou hloupost a rozplývá se nad MŠMT a kvalitou peďáků, které prý už pochopili, „co chce společnost“. Na druhou stranu, nebála se diskutérům položit i nepříjemné otázky z diskuze v chatu. Klady a rezervy tu jsou. Rozumné názory Tomáše Kuby a Hany Košťálové při tomto kulatém stolu skoro vyvážily ten balast, zmatenost a nesmysly ostatních diskutérů. A jak ukazuje přístup J. Jiterského z MŠMT, všechny tyhle stoly, všelijaké panely a stovky podnětů stejně nezaručí, že u Revize zvítězí zdravý rozum a kvalitní pedagogika. Kdo si to myslí, asi neví, v jakém školství se pohybujeme.