Perly měsíce a drahokam měsíce 1.

Už máme za sebou mnoho měsíců (vlastně nyní už 11), kdy jsou pravidelně vyhlašovány měsíční soutěže o Oslí uši. To už dělá hodně přes stovku děsivých, stupidních nebo mimoňských výroků a názorů. Tyto Oslí uši zveřejňuji na Facebooku a jsou připomínkou argumentů, se kterými se musíme i ve školách  potýkat. Ale rozhodl jsem se, abych to vyvážil, pokusím se pravidelně najít i pět perel a jeden drahokam, abych ty hlouposti alespoň nějak vyvážil. Budou to zajímavé citáty a myšlenky, se kterými Líný učitel nemusí vždy na 100% souhlasit (ale většinou ano) , v každém případě ukazují tu správnou, ne odvrácenou stránku sociálních sítí. Sdílení.  A bez sdílení není dobré vzdělávání. A na rozdíl od drtivé většiny Oslích uší budou perly i drahokam jmenovité a adresné. Budou mít autora. Také budou i rozsáhlejší, ale věřím, že zajímavé. A na rozdíl od Oslích uší jim věnuji i místo na svém blogu. A dnes tu máme silnou pětku osobností!

Perla 1/ Ondřej Šteffl: „Kdybyste se pořádně zamysleli nad obchodními zájmy Scio, jistě byste vymysleli, že pro nás by byla povinná maturita dar z nebes. Už teď prodáme přípravy na maturitu tuším za 5 M. A to můžeme jen proto, že je plošná a testová, když by přibyla matematiky, strach (nejlepší marketér) prodá za dalších 10 M. A kolega Antonín Jančařík má pravdu, že to trochu prohlubuje sociální nerovnováhu. A taky PROTO JSME PROTI POVINNÉ MATURITĚ. Ale to přece způsobuje plošná maturita, ne Scio. Podívejte jen těch knih – chudý si je hůř koupí. Stát místo aby nerovnosti řešil a urovnával, je svými pitomými nápady prohlubuje – přijímačky na SŠ totéž.“

Perla 2 / Karel Lippmann: „Např. až dosud všichni moji maturanti bez problémů odmaturovali, někteří i na sto procent a plný počet bodů ze slohu, mohl bych být výsostně spokojen. Ale nejsem. Jednak nechápu, proč se žáci odborných škol zkouší stejně jako gymnazisté. Nezaslouženě na to doplácejí v klasifikaci. Ale hlavně: nejde o nároky, ale o obsah a pojetí zkoušky. Jak snad vyplývá z předešlého, to, co a jak maturita zkouší, není tím, co pokládám v našem předmětu z hlediska kvality a užitečnosti vzdělání za to základní. Takže mně nejde o nároky, ale o smysl toho, co se žáci musí naučit a na co je pak smysluplné klást nároky. Protože pojetí výuky a pojetí zkoušky, zejména maturity, musí být v souladu.“

Perla 3 / Daniel Pražák: „Minulý rok jsem udělal v jedné třídě pokus: Zbavil jsem se všech způsobů, jak „mít na žáky páku“. Věděli, že nedávám poznámky, přepadovky, trestné písemky, atd. Během listopadu jsem toho litoval a říkal si, že to byla pěkná pitomost. Pak se to uklidnilo a jenom lepšilo. Na konci roku při reflexi mimo jiné zaznělo: „Neměl jste u nás ze začátku autoritu, ale pak jsme vás začali respektovat.“ To je ono. Od zítřka znovu, tentokrát ve všech třídách. Třeba se někdo přidá?“

Perla 4 / Jan Čápek: „DIKTÁT. Už 39 let je diktát jedním z mých úhlavních nepřátel. Nejdřív jsem ho nesnášel jako žák a nyní už více jak dvacet let i jako učitel. Nejvíc mi vadí ta strašná zaměřenost na důležitost diktátů a na to, že jsou známky z něj brány, jako to nejdůležitější a směrodatné pro úspěch v českém jazyce. Přitom je úspěch a neúspěch dětí v diktátech stále se opakující a nic neříkající. Prostě pětkař dostává pořád pětky a jedničkář to má pořád skoro bez chyby. Proto vymýšlím různé inovace a „bagry“, které by tu zkostnatělost diktátů nějak rozbily.“

Perla 5 / Juraj Hipš: „Učitelia sú nepochybne tými kľúčovými hýbateľmi, ktorí môžu zlepšiť školstvo. A opakujem to už ako mantru, že aj na Slovensku máme mnohé skvelé učiteľky a učiteľov. Viem pochopiť aj to, že niektorí už neveria, že sa vôbec niečo zmeniť dá. Rozumiem tomu a neostáva mi nič iné, len ich skutkami presvedčiť. S čím sa ale odmietam zmieriť a považujem ich za hanbu učiteľskej profesie sú „pedagógovia“, ktorí by chceli používať na žiakov trstenicu (= rákosku). Ak sa vám nepáčia prieskumy, ktoré zverejňujem alebo nesúhlasíte s mojimi názormi na moderné školstvo, je to vaše plné právo. Pokojne na mňa kydajte, ohovárajte ma, strašte. Ale nebudem ticho, ak sa na učiteľskom fóre takto vyjadrujete a chcete mi týmto ukázať, ako sa mýlim. Za nízke platy, slabú prípravu budúcich učiteľov, zúfalú podporu tých súčasných, za zatekajúcu strechu ani chýbajúcich asistentov nemôžu deti, ktoré učíte. Tak ich prosím netrestajte. Radšej pokračujte v bičovaní mňa. Zvládnem to.“

Diamant měsíce / Ondřej Botlík: Nutit někoho do četby hrozbou špatné známky přece dělá ze spojení „krásná literatura“ takové zvláštní contradictio in adiecto. Jde o to, přivést žáka k poznání, že v literatuře najde krásu estetickou (jazykovou) i myšlenkovou, a pomoci mu kultivovat její hledání, vnímání a chápání. Ta krása už tam ale je – i bez školy. Řekl bych, že žádný Učitel s velkým „U“ k tomu klasifikaci nepotřebuje. A učiteli s malým „u“ stejně žádná hrozba špatnou známkou nepomůže – žáky nanejvýš od četby odradí. A pokud si namlouvá, že se jeho žáci díky známkám (či spíše kvůli nim) víc učí, měl by vědět, že se obvykle jen snaží, aby od něho měli co nejdřív pokoj. Jenomže problém centralizované zkoušky je právě v míře tolerance k rozmanitosti. Státní maturita je nástroj, který umožňuje malé skupince lidí prosadit své „vidění“ oboru v celostátním měřítku. Nikdo bohužel nemá prostředky zabránit tomu, aby se tohoto nástroje chopili i jedinci bez dostatečné tolerance k jiným přístupům k oboru (a někdy možná i bez schopnosti pochopit podstatu odlišných přístupů). Podstoupila třeba Mgr. Baumgartnerová (nejspíš „koorditorka pro češtinu v Cermatu“) někdy nějaké veřejné slyšení před odborníky, které by bylo zaměřeno na to, jak hluboce o své práci a češtině dokáže přemýšlet? Podstoupila někdy totéž Dr. Řídká, která zřejmě v Cermatu koordinuje matematiku? O ničem takovém nevím – přesto obě dámy dostaly moc sdělovat prostřednictvím jednotného testu (a v případě češtiny rovněž prostřednictvím zadání písemných prací, pravidel jejich hodnocení a rámce pro průběh ústní zkoušky) učitelům v celé republice, co je „správně“. Jenom proto, že s nimi Cermat uzavřel pracovní smlouvu. A jeho vedení stačilo dostatečně hlasitě volat po „spravedlivé certifikaci“, případně po snížení počtu maturantů, kterých „máme moc“ – a žádným jiným hlasům nebyla dlouho věnována pozornost. Jsem proto velmi rád, že obě pracovnice Cermatu alespoň o část této své moci přijdou – pokud projdou návrhy na změnu státní maturity. A těším se, že nezůstane jen u nich.