Proč se peďáky nezlepší – díl první

Občas se na netu objeví nějaký text, komentář nebo iniciativa, která si přeje, aby se zlepšila příprava studentů na Pedagogických fakultách. Dokonce se vynořilo i hnutí zevnitř, od samotných studentů, kteří zlepšení přípravy sami požadují. Domnívám se ale, že podobné zkvalitnění není v současnosti možné. Pominu nyní zoufalou motivovanost samotných adeptů učitelství, kteří se mnohdy jako budoucí učitelé necítí ani v posledním ročníku studia a peďák je pro ně pouze nepříliš obtížná cesta k diplomu. Stručně bych se však pozastavil u Pedagogických fakult samotných a uvedl 3 hlavní důvody toho, proč zlepšení čekat nejde.

Důvod 1: Financování fakult aneb kafemlejnek mele

Vždy pro mě bylo záhadou, jak rychle se akademický svět poddal tzv. kafemlejnku: tedy hodnocení výkonu fakult a VŠ učitelů na základě vědeckých bodů. Kafemlejnek mele už hodně let a konec v nedohlednu. Učitel na peďáku nevymýšlí vynálezy a nepodává patenty, tedy je jeho zdrojem vědeckých bodů výhradně publikační činnost. Body jsou udělovány za knihy, texty v odborných časopisech nebo články ve sbornících – ale pouze, pokud jsou časopisy impaktované nebo sborníky zařazené ve vědeckých databázích. To je obrovský problém, neboť dostat text do takového časopisu je hotové martýrium. Jen si to představte: impaktovaných časopisů v pedagogice je jenom hrstka a sedí na nich lidé z Prahy nebo Brna. Proč by měli publikovat někoho z Českých Budějovic nebo Ústí a posilovat tak přímého konkurenta v boji o jeden společný balík peněz? Pokud se už odvážíte poslat nějaký příspěvek do tematického čísla nějakého českého časopisu s impaktem, přijde recenze, která obsahuje desítky z prstu vycucaných připomínek a v podstatě se jedná o „odbornou šikanu“ – o to účinnější, že posudky jsou anonymní. Snáze si vytrhnete ledvinu holou rukou, než uspokojíte takového recenzenta. Samozřejmě, cílem toho všeho je zveřejnění zabránit, ne text vylepšit. Celé tohle publikování v českých podmínkách je vlastně série špinavých dohod, tlaků a vyjednávání, které je hodno světa drogových dealerů a zkorumpovaných poldů. Univerzity, které tyto časopisy kontrolují, si sami vytvářejí frontu příspěvků, která je v jejich zájmu, a do této řady nohu nestrčíte.

Relativně snáze se publikuje v zahraničí a kolem toho se vyvinula celá komplikovaná strategie. V podstatě jsem za ty roky kafemlejnku nikdy od kolegů z fakulty neslyšel nic o výuce samé, metodách, hodnocení studentů apod., zato se 80% porad týkalo publikování a vědeckých bodů. Probíralo se například, jak dostat článek do estonského časopisu nebo litevského sborníku.  Taková věc ale leze zatraceně do peněz, neboť i pokud si chudák VŠ učitel neplatí překlad, konferenční poplatek a další náklady šplhají do tisíců. Někoho napadne, že by VŠ učitel na pedagogické fakultě měl skvěle anglicky umět – ale proč by vlastně měl? Navíc opravdu špičkové zahraniční odborné časopisy vyžadují překlady od konkrétních překladatelských kanceláří. V každém případě je cestování za publikováním nákladné a granty, které to dokáží zatáhnout, jsou nedostatkové zboží. Proděkani a prominentní členové fakult si to ale vezmou z vlastní (rozuměj fakultní) kasy a mají to spojené s fešáckým cestováním. Publikování provázané s hezkou konferenční turistikou ale není pro prostého učitele oborové didaktiky, který bývá na katedře tím nejmenším koněm. Ten se musí snažit jinak, zoufale hledá kontakty na redakční rady a své články jim pravidelně vnucuje. Musím uvádět, že tyto texty jsou obludným formalismem s nulovým dopadem na praxi českých škol? Stejně nulový dopad mají i na přípravu studentů PdF. Jsou to dílem pitomosti, dílem se objevuje Amerika. Musí se v nich ocitovat každý, kdo si v české pedagogice uprdnul na důležitém místě a nyní je z něho citovaná autorita. Dostatek citací musí být i ze zahraničí – bez ohledu na to, jak relevantní prameny to jsou. Kontroluje se nejen rok vydání pramene (musí tam být i ty nové!), tak i původ citované literatur, (každý musí přece znát základní díla anglicko-americká i německá, cení se Francie).

Diví se někdo, že většina českých učitelů – na rozdíl od jiných zemí – nečetla za celou svou kariéru ani jediný text, který vyplodili akademici na vysoké škole? Jen si představte jiný obor, kde stovky a stovky „vědeckých pracovníků“ plodí ročně tisíce textů – aniž by o ně měla praxe tohoto oboru (tedy školy) byť jen minimální zájem. To není Kocourkov, to je Blbákov. Sám si pamatuji na jeden „výzkum“ z grantu, který se týkal jedenácti (!) respondentů. Byly tu však peníze na konferenční poplatky a další výdaje a tak se z tohoto bezcenného šetření vygenerovaly hned tři články, které ihned zamířily do zahraničních časopisů. Jen pro zajímavost: v publikačním světě vědeckých bodů není Slovensko zahraničí. Takže je tu jeden z mnoha paradoxů: naše odborné texty, který by v této zemi, díky společným kulturně – společenským podmínkám, možná mohly k něčemu být, jsou právě pro tuto podobnost penalizovány a nemá cenu je zde ani vydávat.

Zvláštní kapitolou jsou knihy, které také mohou být zdrojem vědeckých bodů. Ale musí nejen splňovat jasné znaky (rejstřík, cizojazyčné anotace apod.), ale také se zalíbit odbornému panelu, který je hodnotí a z vědecké databáze je také hojně vyřazuje. Že je to něco, jako kdyby Koperník nesl své knihy dominikánům, nemusím asi vysvětlovat. Panel, kde sedí ti nejotrlejší honicí psi našeho školství, neomylně ničí konkurenci pro své univerzity a samozřejmě cokoliv, co zavání modernou nebo praxí. Praxe je totiž v pedagogice opakem vědy, víme? Hbitě se vylučuje například všechno, co má ikonky, strukturovaný text nebo se podobá metodice – tedy nemůže projít žádná publikace pro učitele ve školách nebo studenty.

Vidíte, čím se zabývá učitel na PdF? Sháněním vědeckých bodů, kterých musí za rok nasbírat určené penzum, aby ho při pravidelném rekonkurzu nevyhodili – ale ne přípravou studentů. Ta je vedení fakulty lhostejná, přestože mohou navenek  mluvit jinak. Více je zajímá, co je živí. Vědecké body se přepočítávají na peníze a peďáky, kde se žádná věda očividně nedělá, musí konkurovat všem těm farmačkám a technikám. Tedy se na vědu alespoň snaží hrát.  Zeptejte se jakéhokoliv děkana, kdo je pro univerzitu cennější: dobrý odborný didaktik a skvělý učitel, co se ale zmůže jen na jeden text do „Komenského“ nebo doktorand, který za rok napublikuje sedm textů do zahraničních impaktovaných časopisů? Odpovědí jsou i každoroční odměny, které jsou vázány na zisk vědeckých bodů a mohou vyskočit do desetitisíců a pro jedince i statisíců korun. Ze svých povinností jsou uvolňování ti, kdo svedou takto psát a jsou ostatním dávání za vzor – i kdyby místo semináře hráli na tamburínu a kouřili bongo. A naopak, na fakultě učitelé i podepisovali dodatek do pracovní smlouvy, že mohou být vyhozeni dříve, než jim skončí pracovní smlouva – pokud nesplní „vědecké úkoly“.

Že nejsem sám, kdo kriticky poukazuje na celou tu pitomost, ukazuje třeba audit mezinárodní firmy Technopolis, který uvádí: Použití Metodiky hodnocení pro účely institucionálního financování je nevhodné, protože deformuje chování, snižuje stabilitu výzkumného systému a je na překážku jeho výkonnosti. Obecně bere hodnocení v potaz nevhodné ukazatele.” Jeden z autorů návrhu celého systému, V. Hořejší, píše:  „Jakmile se ale systému zmocnili úředníci, kteří v něm našli jakýsi zázračný “objektivní” nástroj, který z nich sejme zodpovědnost za rozhodování, a začalo se s přidělováním části institucionálních prostředků přímým převodem “kafemlejnkových” bodů, začaly být zřejmé zásadní problémy: špatná souměřitelnost různých oborů a naprostá nevhodnost systému pro některé obory (humanitní, technické, matematika), ve kterých není nutně primárním způsobem zveřejňování výsledků publikování v mezinárodních časopisech a ve kterých je korelace impaktových faktorů časopisů s “kvalitou” velmi problematická. Vše toto u některých subjektů pak vede k absurdní produkci “bodů pro body”, což nemá nic společného s původním bohulibým záměrem objektivizovat výzkumnou produktivitu.“

Takže první důvod, proč je zakonzervovaná nekvalita na peďácích, je zřejmý: nikoho nezajímá kvalita přípravy budoucích učitelů, peďáky podle ní nejsou hodnoceny. Univerzity (potažmo fakulty) jsou hodnoceny – a financovány! – podle vědeckých bodů. Vědecké body nelze za dobrou přípravu studentů nebo jejich kvalitní výuku získat, ba právě naopak: ten kdo ušetřenou energii a čas uplatní na publikování, je oceňován,  A to i přesto, že už existují výzkumy a analýzu, které ukazují škodlivost kafemlejnku – zejména pro společenské vědy! Poukazuje se právě na ohromující neefektivitu vynaložených prostředků, pokřivené chování akademických pracovníků, zbytečnost publikování našich poznatků v zahraničí a malý přínos pro vlastní odbornou praxi. Ale říkejte to školním byrokratům z ministerstva.  A velkým univerzitám, které v tomto boji o peníze drží v ruce všechny trumfy a které jsou nejvíce v Praze slyšet, tahle praxe náramně vyhovuje…           

 

Příspěvek od kolegyně z VŠ: příklad, jak se liší publikování v Cambridge od naší PdF

89 thoughts on “Proč se peďáky nezlepší – díl první”

  1. Pingback:Proč se peďáky nezlepší – díl druhý – ROBERT ČAPEK

  2. Pingback:Proč se peďáky nezlepší – díl třetí – ROBERT ČAPEK

  3. Pingback:Bída pedagogických fakult nekončí – ROBERT ČAPEK

  4. Pingback:essayforme

  5. Pingback:cialisvi.com

  6. Pingback:new siriustube442 abdu23na848 abdu23na34

  7. Pingback:topfuck123gals.mobi

  8. Pingback:newtube sirius910 abdu23na981 abdu23na89

  9. Pingback:raitauwapar1984.wikidot.com

  10. Pingback:newtube tube planet490 afeu23na8648 abdu23na69

  11. Pingback:fknjn544a663 afeu23na4394 abdu23na21

  12. Pingback:jigdf43g6261 afeu23na958 abdu23na8

  13. Pingback:119z2njqw8r

  14. Pingback:hdmobilesex.me

  15. Pingback:cialisonla.com

  16. Pingback:schatshadowengine.mobi

  17. Pingback:xxxbestrank.mobi click to see more 6uyeW

  18. Pingback:schatshadowrank.mobi

  19. Pingback:adultshadowengine.mobi link FZ7RHD

  20. Pingback:click

  21. Pingback:pronshadowengine.mobi click here jzmg

  22. Pingback:schatfreese.mobi follow the link

  23. Pingback:pronvipse.mobi

  24. Pingback:schattopengine.mobi click to continue dt5G5g

  25. Pingback:pronbestrank.mobi link to details

  26. Pingback:schatshadowrank.mobi read article

  27. Pingback:fastsexsearch.mobi

  28. Pingback:fastfuckse.mobi article source 9NvpF

  29. Pingback:learn more here

  30. Pingback:topdatingse.mobi

  31. Pingback:topsexportal.mobi more info

  32. Pingback:fastfucksite.mobi

  33. Pingback:speedsexsite.mobi read further 7QT

  34. Pingback:click to go

  35. Pingback:visit web page

  36. Pingback:topfucksearch.mobi here is the link

  37. Pingback:oklandbestsecuritysystems.us

  38. Pingback:oklandtophomeguard.info article source

  39. Pingback:oklandbesthomesecurity.info more on the page

  40. Pingback:oklandviphomesecurity.us as reported here

  41. Pingback:oklandviphomeguard.us check this out

  42. Pingback:oklandbestsecuritysystems.info link to a continuation cFv4

  43. Pingback:oklandvipsecuritysystems.us taken from here mHjzW

  44. Pingback:oklandviphomeguard.info visit web page

  45. Pingback:oklandtophomeguard.us

  46. Pingback:youtube.com Coub видео приколы

  47. Pingback:solars.biz

  48. Pingback:Cialis 20mg

  49. Pingback:ABrand

  50. Pingback:generic cialis tadalafil uk

  51. Pingback:tadalafil generic

  52. Pingback:cialis generic name

  53. Pingback:cialis generic

  54. Pingback:cialis generic availability

  55. Pingback:cialis generic availability 2018

  56. Pingback:cialis generic prices

  57. Pingback:cialis generic tadalafil

  58. Pingback:cialis generic pharmacy

  59. Pingback:levitra generic

  60. Pingback:sildenafil citrate

  61. Pingback:levofloxacin 750 mg

  62. Pingback:viagra 100mg

  63. Pingback:sildenafil 100mg

  64. Pingback:azithromycin 250 mg

  65. Pingback:amiodarone 200 mg

  66. Pingback:lipitor generic

  67. Pingback:simvastatin 20 mg

  68. Pingback:best price for viagra

  69. Pingback:diflucan 150 mg

  70. Pingback:levitra 20 mg

  71. Pingback:viagra pills

  72. Pingback:cialis 20mg tablets prices

  73. Pingback:levitra 20mg best price

  74. Pingback:biaxin generic

  75. Pingback:biaxin antibiotic

  76. Pingback:cost of biaxin antibiotic

  77. Pingback:biaxin coupon

  78. Pingback:biaxin coupons

  79. Pingback:fluoxetine hcl

  80. Pingback:fluoxetine 20 mg

  81. Pingback:cleantalkorg2.ru

  82. Pingback:a2019-2020

  83. Pingback:facebook

  84. Pingback:facebook1

  85. Pingback:javsearch.mobi

  86. Pingback:buy viagra

  87. Pingback:viagra

  88. Pingback:cialis without a doctor's prescription from canada

  89. Pingback:can you buy viagra in mexico without a prescription

Comments are closed.