Z korespondence: dopisování písemek

Z korespondence: dopisování písemek

Napsala mi kolegyně: “Učím na gymnáziu český a anglický jazyk. Postupně čtu Vaše knihy, které jsou mi v mé začínající učitelské kariéře velkou inspirací a děkuji Vám za ně. Snažím se aplikovat různé metody a hodiny připravovat tak, aby byly pro žáky zajímavé a podnětné, i když to není vždy jednoduché, zvlášť pokud nejsou moderním didaktickým metodám a obecně změnám nakloněni kolegové. Píšu ale kvůli něčemu jinému. Mohl byste mi napsat, zda máte nějaký osvědčený efektivní způsob dopisování písemných prací? Vím, že jedna z odpovědí by byla: ,,Nepište písemky, pak nebudete muset nic se žáky dopisovat.” To ale dost dobře udělat nejde, vzhledem ke klasifikačním požadavkům v rámci našich předmětových komisí. Abych to vysvětlila, dopisování testů v hodinách s jednotlivci je naprostá katastrofa. Narušuje to celou hodinu. Zkoušela jsem i dopisování před začátkem vyučování, avšak nastává další úskalí – ne všichni žáci se na domluvený termín dostaví…a co pak? Dát další termín? Pětku za nenapsanou písemku dát nelze a ani to dělat nechci, byť to tak někteří vyučující možná řeší. Chci se věnovat učení, ne dopisování písemek… V rámci předmětových komisí máme nastaveny takové požadavky, že některé písemné práce jsou povinné pro všechny žáky bez výjimky, takže se tomu nevyhnu. Jen nevím, jak to nastavit, aby to bylo efektivní a hodiny bych netrávila tak, že bych kromě věnování se ostatním žákům ještě kontrolovala, zda dopisující neopisují, zda už jim náhodou nevypršel čas na vypracování atd.

Mohl byste mi poradit?\”

Líný učitel: Pěkný den, dopisování písemek… to je hrozná kotva. Na noze žáků i učitele. Máte pravdu, že “nepište písemky” je odpověď, která se nabízí a je řešením problému. Nebo: “proboha, tak je nedopisujte!“- Očividně ale ne vašeho. Mám tedy několik rad dalších a ta hlavní je: pokuste se minimalizovat škody.

a) ROZSAH.
Zdá se mi, že píšete o písemkách, které se píší dlouhé desítky minut. Proč? Tohle má být způsob ověřování několika jevů nebo mluvnických pravidel? Vysedávat u toho dlouhé předlouhé minuty? Ani náhodou! Pamatujte na heslo mafie (z knihy “Když gangsteři ovádli Londýn”): rychlý zisk, rychlý odsun! Nevím, proč z toho dělat nějaké celohodinové čtvrtletky. Nemá to ani oporu v maturitě z cizího jazyka, kde podobné věci nejsou třeba.
b) X faktor.
Nevytvářejte gymnziální školometské písemky, ale zábavné pracovní listy. Úkoly by měly být diferenciované a individualizované. Žák by se měl těšit na to, jak svým způsobem zadání splní a kolik toho ze svých vlastních zájmů a nápadů může předat do práce samotné. Měl by plakat, když o tuhle možnost třeba kvůli nemoci přijde a zářit radostí, když mu ji umožníte splnit.
c) SMRT FRONTÁLCE
Píšete, že ono dopisování je “naprostá katastrofa”, která “narušuje celou hodinu”. Ano, je to opruz, ale naučte se pracovat se třídou nefrontálně. Nemusí všichni najednou dělat to, co jim řeknete a dávat pozor na to, aby věděli “co dělá třída”. Vůbec ne! Zvykejte žáky na to, že dělají v jedné chvíli různé věci v různých skupinách. Nebo sami! Některé metody právě takto fungují. Ve třídě mi může být jedno, co dělá mých 20 spolužáků, pokud já sám mám smysluplný úkol! Žák může být na svém úkolu od třídy odpojen a je to úplně v pohodě. Záleží na kvalitě jeho práce a ta zase na smysluplnosti zadaného úkolu. Udělejte tedy své písemky smysluplné, zajímavé a zábavné a každý bude spokojený.
d) ODPOVĚDNOST
Nebuďte drábem nucených prací, ale přeneste zodpovědnost za úkoly na žáky. Nedávejte špatné známky, to rozhodně ne! Známka nemá být projevem moci a pětka jako pomsta je selhání učitele. Ale pokud někdo nesplní požadavky předmětu (včetně odevzdání daného počtu písemných prací), jak by mohl postoupit do dalšího ročníku? Odpovědnost za splnění úkolů má žák, za jejich edukační kvalitu učitel.
e) faktor “Líný učitel” 
A co je ideálem výuky Líného učitele? Když se žák na své písemné práci podílí jako tvůrce, sám ji také opraví a ohodnotí. Tím vším se maximálně učí.

Na závěr bych řekl a myslím to obecně: pokud se někdy vedení školy nebo předmětová komise nebo učitel sám rozhodně tak, že je to pedagogicky hloupé a pro kvalitní výuku nevhodné – má didaktika těžkou práci a mnohdy se ta původní pitomost ani nedá překonat nebo obejít. Bohužel.

Tags: , ,