Z korespondence: dopisování písemek

Napsala mi kolegyně: „Učím na gymnáziu český a anglický jazyk. Postupně čtu Vaše knihy, které jsou mi v mé začínající učitelské kariéře velkou inspirací a děkuji Vám za ně. Snažím se aplikovat různé metody a hodiny připravovat tak, aby byly pro žáky zajímavé a podnětné, i když to není vždy jednoduché, zvlášť pokud nejsou moderním didaktickým metodám a obecně změnám nakloněni kolegové. Píšu ale kvůli něčemu jinému. Mohl byste mi napsat, zda máte nějaký osvědčený efektivní způsob dopisování písemných prací? Vím, že jedna z odpovědí by byla: ,,Nepište písemky, pak nebudete muset nic se žáky dopisovat.“ To ale dost dobře udělat nejde, vzhledem ke klasifikačním požadavkům v rámci našich předmětových komisí. Abych to vysvětlila, dopisování testů v hodinách s jednotlivci je naprostá katastrofa. Narušuje to celou hodinu. Zkoušela jsem i dopisování před začátkem vyučování, avšak nastává další úskalí – ne všichni žáci se na domluvený termín dostaví…a co pak? Dát další termín? Pětku za nenapsanou písemku dát nelze a ani to dělat nechci, byť to tak někteří vyučující možná řeší. Chci se věnovat učení, ne dopisování písemek… V rámci předmětových komisí máme nastaveny takové požadavky, že některé písemné práce jsou povinné pro všechny žáky bez výjimky, takže se tomu nevyhnu. Jen nevím, jak to nastavit, aby to bylo efektivní a hodiny bych netrávila tak, že bych kromě věnování se ostatním žákům ještě kontrolovala, zda dopisující neopisují, zda už jim náhodou nevypršel čas na vypracování atd.

Mohl byste mi poradit?\“

Líný učitel: Pěkný den, dopisování písemek… to je hrozná kotva. Na noze žáků i učitele. Máte pravdu, že „nepište písemky“ je odpověď, která se nabízí a je řešením problému. Nebo: „proboha, tak je nedopisujte!„- Očividně ale ne vašeho. Mám tedy několik rad dalších a ta hlavní je: pokuste se minimalizovat škody.