Sebehodnocení a hodnocení, přírodopis a tabulka.

Napsala mi skvělá kolegyně, V. Kapitánová z Gymnázia Jiřího Ortena v Kutná Hora. Zkracuji: chtěla bych Vás poprosit o názor. Blíží se závěrečné hodnocení distanční výuky… doufala jsem, že budeme moct dát jen prospěl(a), ale máme hodnotit 1-5 či N (N jako neklasifikován a dítě pak dělá v srpnu pohovor s učitelem)… Zajímal by mě Váš názor. Žáci jsou různí, každé má své osobní maximum, rozdílné podmínky, motivaci, zdravotní problémy, finanční problémy, problémy s úzkostí, nejistotou…těch důvodů je tisíce a já mám hodnotit? Napadlo mě, že bych zadala žákům, aby se sami ohodnotili. Posílám mám ve wordu tabulku, kterou chci, aby mi studenti vyplnili. Prosím Vás, mohl byste mi dát zpětnou vazbu? Jestli to prostě není blbý 🙂 Jako výtka mě napadá: Ale co budu dělat, až mi žák napíše, že se vidí na jedničku a při tom neposílal úkoly, či evidentně jim nevěnoval takovou pozornost? Asi bych mu poslala na ukázku anonymní práce těch ostatních, aby měl srovnání….“

Líný učitel: Musím velmi pochválit tu hlavní myšlenku! Gymnazisté (a vlastně všichni žáci) by měli rozvíjet i své sebehodnotící dovednosti.  Samozřejmě máte pravdu, že žáci jsou různí a právě proto by měl s nimi učitel pracovat (a hodnotiti je) s individuálním přístupem. K individuální práci se žáky právě sebehodnocení patří! Ale nejenom to, také různé způsoby vzájemného hodnocení, právě i z toho důvodu, aby se žáci nekriticky „neviděli na jedničku“, pokud na takové úrovni reálně nepracují. Jak to pohlídat z učitelské pozice, naznačím dále. Mimochodem, právě proto je třeba sdílet ukázky práce žáků navzájem, aby měli srovnání, inspirovali se a učili od sebe. Ne tedy jen při „reklamaci“, ale jako nedílnou součást aktivit.

Ukázka úkolů kolegyně V. Kapitánové:

Úkol č.1: Zhlédni pitvu ryby na daném odkazu a vytvoř mentální mapu dle těchto instrukcí:

  • mapu začni tvořit uprostřed položeného papíru (mozek tak může svobodně působit všemi směry a vyjadřovat se volněji a přirozeněji)
  • ústřední myšlenku vyobrazuj nebo doplňuj obrázkem, který má větší výpovědní hodnotu než slovo
  • při tvorbě mapy používej různé barvy (stimulují mozek a motivují, produkt vypadá atraktivněji)
  • k centrálnímu obrázku připojuj hlavní větve a k nim další větve nižších úrovní. Pro naše myšlení je výhodné pojmy spojovat
  • větve vytvářej pomocí křivek, nikoliv přímek, zakřivené větve jsou pro náš mozek mnohem atraktivnější
  • každé lince by mělo náležet pouze jedno klíčové slovo, což zvyšuje přehlednost mapy… atd. ZKRÁCENO

NEBO

Úkol číslo 2: Na Moodlu je vložený článek Rybí obojživelníci. K článku vytvoř „diamant“… ZKRÁCENO

NEBO

Úkol č.3: Vyplň pracovní list

Přečtěte si pozorně následující text týkající se konzumace rybího masa.

Vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a řada dalších civilizačních chorob jsou Eskymákům prakticky neznámé nemoci. Vědci se domnívají, že je to důsledkem příjmu velkého množství ryb v jejich potravě. V tělech mořských i sladkovodních ryb jsou totiž obsaženy tzv. omega 3 nenasycené mastné … atd.

Na základě získaných informací určete, zda je tvrzení pravdivé či nepravdivé.

  1. a) Rybí maso obsahuje omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které se podílejí na prevenci cévních onemocnění, např. snižují krevní tlak.
  2. b) Podávání rybího tuku malým dětem je bezvýznamný přežitek. Rybí tuk neobsahuje žádné látky potřebné ke zdravému vývinu dítěte. ZKRÁCENO

NEBO

Úkol č.4: Zhotov chuťovou mapu jazyka

Postup: – vyplázni na sebe do zrcadla jazyk a zakresli jeho tvar v přibližně stejné velikosti na papír

– vatičkou namočenou v sladkém roztoku se pokus vymezit oblast vnímání sladké chuti a vyznač tuto oblast barevně na nákresu jazyka (můžeš poprosit o pomoc i někoho z rodiny)… ZKRÁCENO

Líný učitel: Velmi chválím rozmanitost úkolů i to, že mají žáci možnost volby. Právě volba žáka je dobrým způsobem, jak úkoly diferenciovat a individualizovat. Přestože pracnost úkolů není dokonale vyrovnaná (což ani není možné a vlastně ani potřebné), říkám: super! A teď k hodnocení. Nejprve mrkneme na vaši tabulku.

Hodnotící tabulka V. Kapitánové:

Napiš, který úkol se ti nejvíce povedl.
Formuluj 4 kritéria jeho úspěšnosti (co jsi udělal(a) tak dobře, že je úkol úspěšný)
Jakou známkou na vysvědčení by ses ohodnotil(a)
Proč? V čem a jak jsi pracoval(a) výborně (chvalitebně, dobře)?

Napiš 4 důvody.

Líný učitel: Tabulka není špatná, ale zdá se mi, že učitel se v ní vzdává hodnocení svých cílů, které si sám stanovil a které má se žákem společné. Těžko se zabrání tomu, aby se někteří žáci nehodnotili jen formálně nebo bez porozumění toho, o co v předmětu šlo. I podobný úkol nám má pomoci s vyšší kognitivní úrovní a hlubším hodnotícím postojem. Sestrojil jsem tuto variantu:

Napiš, který úkol ti připadal nejzajímavější.
Napiš, který úkol tě nejvíce naučil.

Uveď i dovednost(i), kterou u tebe posílil.

Vyber úkol, který se ti nejvíce povedl a formuluj 3 znaky tvé dobré práce, které ilustruje.Název úkolu:
1.
2.
3.
Teď spolupracujeme na tvé známce na vysvědčení. Ohodnoť školní známkou, na jaké úrovni jsi splnil tato kritéria:Aktivita:
Znalosti a dovednosti předmětu:
Postoj k předmětu:
Dodržování termínů, plnění úkolů a pravidel:
Napiš své silné stránky, které v předmětu prokazuješ.
Napiš své rezervy, na kterých chceš v budoucnosti zapracovat.
Výsledná známka z předmětu, na kterou by ses ohodnotil:
K hodnotícím řádkům vyjádřím svůj pohled pomocí těchto znaků:

Souhlasím, to podle mě odpovídá: S

Tady jsi se přecenil: P

Tady se nedoceňuješ: N

(Tabulka měřítkem neodpovídá tomu, kolik prostoru jednotlivé odpovědi potřebuji, je to jen ideový koncept). Vím, že to má méně svobodnou strukturu, ale předpokládám, že je to první ze zkušeností žáků s komplexním sebehodnocením a je dobré jim poskytnout nějaká vodítka. Zároveň jim ukázat kritéria, na kterých ve školní práce záleží. Ta kritéria by měla mít i vysvětlení, výčet toho, co konkrétně obsahují. Například postoj k předmětu může zahrnovat: realizaci nepovinných úkolů, snahu o zlepšení, podporu spolužáků při vzájemném učení, sdílení vlastních materiálů obsahujících témata předmětu apod. Mohou být obecná (jako třeba „aktivita“) i charakteristická pro předmět (jako například „environmentální postoj“ v přírodopisu nebo „fair play“ v tělocviku), v každém případě provázaná s RVP/ŠVP. A učitel, jako správný mentor, právě prostřednictvím hodnotících znaků v tabulce může žákovo hodnocení objektivizovat a ukázat svůj názor. Formativní slovní hodnocení tabulku nezbytně doprovází. Poslední slovo k závěrečné známce má v této fázi učitel, který se snaží o optimistický, nicméně reálný pohled. Bez špatných známek, ale i bez růžových brýlí. Pokud žáci osvědčí své sebehodnotící dovednosti, v další fázi už může být hodnocení pouze v jejich rukách, jen s mírným vedením učitele (zase spíše s ohledem na kriteria a strukturu sebehodnocení).