SCIO neumí MAPU ŠKOLY. Stále ještě ne.

Když jsem se před mnoha lety začal zabývat klimatem škol, narazil jsem i na produkt společnosti SCIO „Mapa školy“. Už v roce 2010 jsem nebyl s tímto nástrojem příliš spokojen a psal jsem v knize „Třídní klima a školní klima“ o špatně položených otázkách: Například: „Je v této škole celkově příjemné prostředí a atmosféra?“ je typická dvouhlavňová (a tedy chybně položená) otázka. Ptá se současně na prostředí (které lze vnímat jako fyzické, tedy budova školy, výzdoba tříd apod.) a atmosféru (která je sociální, vztahová).
Jak vypadá „Mapa školy“ dnes? Naučili se něco od té doby ve SCIO? Moc ne, protože to stále není dobré. Když jste ředitel školy o počtu 500 žáků, zaplatíte za „Mapu školy“ skoro čtyřicet tisíc – a to jsou zde nedostatky, za které bych hnal studenta v předmětu Sociologie svinským krokem. Nevěříte, že organizace, považovaná za pilíř v testování u nás, nedokáže udělat pořádně dotazník na měření klimatu školy? Provedu vás některými základními chybami, které tu jsou.

Jsou tu například velmi často vícehlavňové otázky (výrok nebo otázka se ptá na víc, než je možné jednou škálou odpovědět). Žák se má třeba vyjádřit k tomuto:

U nás ve škole je dobrá nabídka kroužků (dostatečné množství, atraktivní zaměření, dobrá úroveň vedoucích atd.)
rozhodně souhlasím / spíše souhlasím / spíše nesouhlasím / rozhodně nesouhlasím
Co mám zatrhnout, když je kroužků velké množství, ale mě žádný z nich nezajímá? Jak mám posoudit dobrou úroveň vedoucích, když znám jen jednoho – a ten je průměrně dobrý? Co když chodím na dvou kroužky a jeden vedoucí kroužku je skvělý a druhý je despotický pitomec?

Prostory školy jsou hezky a příjemně zařízené (zařízenost a upravenost chodeb, učeben, šaten atd.
rozhodně souhlasím / spíše souhlasím / spíše nesouhlasím / rozhodně nesouhlasím
Co když se mi líbí učebna PC, ale naše třída není nic moc a šatny jsou horor? Jak se rozliší tyto věci při analýze odpovědí? Nijak, nebude to vůbec čitelné!

Je podle tebe potřeba zlepšit školní akce, které škola pořádá? (jejich téma, množství, zábavnost, přínosnost atd.)
rozhodně ano / spíše ano / spíše ne / rozhodně ne
Co mám zatrhnout, když si myslím, že množství školních akcí je přesně takové, jaké má být, určitě by se mělo výrazně změnit jejich téma a trochu zvýšit i přínos? Jak bude můj názor pochopen zatrhnutím jedné možnosti?

Podtrženo, sečteno: takových špatně položených a v podstatě nezodpověditelných a nevyhodnotitelných výroků a otázek je v dotazníku pro žáky 2. stupně velmi mnoho. To nejsou dvouhlavňové otázky, ale mnohohlavňové otázky! A takových jsou tu desítky. V podstatě to diskvalifikuje celý ten dvoustránkový dotazník. Je to čirý alibismus: výrok je jakoby zaměřen na danou oblast, ale ve skutečnosti z odpovědí žáků škola nezíská data, která by potřebovala!

Jsou tu otázky s nesymetrickou škálou. Základním prohřeškem je to, když škály odpovědí nejsou symetrické. Tedy není stejný počet kladných i záporných odpovědí. Je to v podstatě podsouvání názoru. To je u „Mapy školy“ pro 1. stupeň skoro pravidlo.
Máš ve škole strach z některých dětí? Vyber jednu odpověď
Ne, nikdy / Ano, ale jenom občas / ano, často
Nikdy není opositem pro často! Správná škála je v tomto případě nikdy/ zřídka/ často / vždy. To je ale malá násobilka tvorby dotazníků, někde na úrovni první lekce. „Mapa školy“ si hraje na měření klimatu, a sociometrii zároveň, ale nic z toho nedělá pořádně.

Dalším naprosto nesmyslným a zbytečným zkreslením je to, že se tu žákům podsouvá obraz vyučování, kdy učitel frontálním způsobem vykládá a pokud je to srozumitelné, tak vlastně učí dobře. Výklad (vysvětlování a předávání) poznatků pravděpodobně pro SCIO znamená dobrou výuku.
Máš letos v rozvrhu nějaké předměty, ve kterých ti učitel (ka) látku nedokáže vysvětlit, takže si z toho výkladu moc nepamatuješ?
U kterých předmětů bys letos ocenil(a) učitele či učitelku za to, že ti dokáže učivo dobře vysvětlit a předat ti hodně poznatků?

Výše uvedené otázky jsou pravým didakticko-psychologickým nesmyslem. Cožpak dobré vysvětlení jevu znamená, že si to žák zapamatuje? Neintervenují do toho snad i jiné proměnné: motivace, zájem o předmět, kapacita paměti apod.? Leckdy učitel něco dobře vysvětlí a demonstruje a žáka to jen prostě nezajímá. Jindy žák zná učivo, které o baví, třeba z vlastní četby a pak si pamatuje mnohem víc, než učitel zmateně zablábolí.  A také: cožpak si žák nemůže zapamatovat i chybné podání od učitele? Cožpak „vysvětlení“ musí nutně znamenat předání „hodně poznatků“? A nejdůležitější otázka: který nedouk to všechno vymyslel?

Haló, Scio!!! Budíček! Sami provozujete školy, kde jsou místo učitelů průvodci a ptáte se v dotazníku na to, jak žáci ocení výklad a „předávání poznatků“?! Proč se neptáte na opravdu kvalitní a moderní vyučování a jeho znaky? Říká vám něco vzájemné učení žáků? Projekty? Myšlenkové mapy a brainstormingy? Proč se neptáte na objevování nebo experimentování a další věci, které by indikovaly kvalitní vyučování? Proč se vůbec neptáte na hodnocení, na motivaci, na komunikaci v hodině?

To samozřejmě nejsou všechny nedostatky. Dotazníky se ptají na věci, které nemají souvislost s klimatem školy a ptají se respondentů na věci, které s jejich rolí nesouvisejí (třeba dotazník pro rodiče se ptá na „úroveň záchodů a umýváren“ nebo „úroveň školní jídelny“). Výroky a otázky obsahují nesmyslná spojení (například spojení „rozvíjet v žácích zdravé sebevědomí včetně schopnosti sebekritiky“). Pobaví třeba představa autorů dotazníku o tom, jak zjistit „lži skore“. Přece – normálně se zeptat! Malý test inteligence: myslí si autoři dotazníku, že pokud si žák celou dobu vymýšlel (ať z nudy, legrace nebo úmyslně), náhle u poslední položky zatrhne: „většinu odpovědí jsem si vymyslel“? Anebo bude spíše pokračovat ve spanilé jízdě a zatrhne „většinu odpovědí jsem si vymyslel“? 😀 Mohl bych pokračovat ještě dlouho, protože hloupostmi jsou dotazníky pro žáky, rodiče i učitele prošpikovány.

Je příznačné, že namísto, aby si škola zpracovala podobný dotazník sama a sobě na míru, raději zaplatí přemrštěné peníze za zmetek. Ten sice přináší nějaké data a srovnání (ovšem zbytečná), ale jsou v mnoha ohledech pro zkvalitnění školy nepoužitelná! Data jsou zkreslená výše uvedenými chybami. Přitom aktivita, kdy si sborovna vytváří podobný nástroj sama, je skvělý prostředek teambuildingu a posílení shody učitelů na společných hodnotách školy. Sám jsem podobné aktivity vedl a vždy dopadly skvěle. SCIO by pak mělo najít lidi, kteří rozumí školnímu klimatu a dokáží zpracovat nástroj kvalitněji. Inu, všeobecný přehled, vyšší intelekt a Google (tři hlavní pracovní nástroje pravého SCIOmana) nestačí, je ještě třeba přidat trochu té odbornosti.