Proč se peďáky nezlepší – epilog?

Nemám z toho radost, ale stalo se. Přestože jsme se tématu věnoval až dost (Proč se peďáky nezlepší), co se dá dělat? V jedné FB diskuzi si docent A. Jančařík nechtěl připustit, že pedagogické fakulty nepřipravují kvalitně své studenty, ačkoliv já o tom vím své a slýchám stížnosti na totéž od každého jednoho  ředitele školy, se kterým o tom hovořím. Zejména příprava studentů učitelství 2. stupně a SŠ není kvalitní (hezky jsme se vyhnul slovu zoufalá nebo tragická, že?) Tedy jsem mu napsal: „Opravdu si myslíte, že vaše UK není oázou výkladů, prezentací, nesmyslného zkoušení pitomostí a všech didaktických nešvarů, typických pro peďáky? Myslíte, že se u vás nezkouší rozdělení metod a didaktický trojúhelník a fáze vyučovací hodiny a další stupidní nesmysly, bez souvislostí s reálnou výukou? Ale že by někdo z vyučujících nějakou metodu sám realizoval na svém semináři… toho se student učitelství 2. stupně a SŠ nedočká. Jestli se opravdu dožeru, oslovím několik studentů UK z pěďáku a třeba i absolventů a napíšu vám takový blog, že vám z toho veselo nebude. Citát za citátem, o té vaší slavné přípravě učitelů, o tom, jak se tam u vás zkouší a co, jak doopravdy vypadá praxe, jak je nebo není formální…“ Pan docent si nedal říct a tedy:

Challenge accepted!

Ano, tušíte správně, tohle je ten blog. A bez zdržování pojďme vyslechnout studenty UK, co si o studiu myslí:

NEZÁVISLÝ HODNOTÍCÍ WEB o PdF UK v PRAZE

1) Studuji Fj-Pg pro druhý stupeň a sš. Jen samá teorie, která není moc k ničemu. Málo kreditů za předměty proto jich musíme mít hodně (15 není vyjimkou). O učitelské povolání jako takové se moc kantorů nezajímá (špatně připravené hodiny, nedodržování plánů předmětů, přemrštěné požadavky a taky chození pozdě do hodin). Obtížnost zkoušek však není tak velká (při tom množství ani být nemůže). Kvalita vykompenzována kvantitou.

2) Hodnotit PedF UK je hrozně těžké. Za a) je to obor od oboru za b) připravují se nové akreditace na kterých bude hodně záležet. obecně ale škola velmi trpí nezajímavými hodinami, přehnaným důrazem na teorii a hlavně přemírou předmětů – což souvisí s katastrofální strukturou studia. 

3) No pedagogické fakultě je z mého pohledu zarážející to, že pedagogové fungují především jako příklad toho, jak se pedagog chovat nemá. Zvláště studenti před státními zkouškami toho mohou pociťovat dost výrazně.

4) Pokud byste se někdo chtěl hlásit na obor výtvarná výchova v kombinaci s pedagogikou, tak se připravte, že na KVV jsou neustále nějaké problémy s organizací, s přístupem učitelů a celým chodem vyuč. hodin. Za mě je výuka na KVV neuveřitelným zklamáním.

5) Univerzita Karlova je hezké jméno, ale nesplňuje tolik moje očekávání. Spíše chce po studentech mnoho teoretických znalostí a nehledí na praxi, která je u našeho studijního oboru tolik důležitá. I když s tím studenti nesouhlasí a chtějí změnu akreditací, vedení to zavrhne z neurčitých důvodů.

6) Kombinace dvou oboru – aj a rj s doplňujicím oborem pedagogiky je dosti náročná. Docházka je v drtivé většině povinná a přísně hlídaná, student musí trávit spoustu času ve škole a další totožný časový úsek doma samostudiem a přípravou domacích úkolu. Prekvizity velmi demotivuji, poněvadž i jeden nezdařený předmět znamená prodloužení výúky o další rok. Přístup vedení bych hodnotila spíše jako totalitní, než liberální nebo demokratický.

OFICIÁLNÍ HODNOCENÍ STUDENTU PdF UK v PRAZE 

Výše byla hodnocení, uveřejněná na nezávislém hodnotícím webu. Ale UK má ale také své hodnocení, která však nejsou veřejná. Studenti se do hodnocení nehrnou (to je problém všech vysokých škol), dotazník odevzdávají v řádu jednotek procent.  Na hodnocení pak odpovídají vedoucí kateder. Ti mohou samozřejmě vybírat, na co odpoví a co ne, ale i tak se tu ukáží zajímavé věci. Zejména se můžete spolehnout, že se věci zametají pod koberec, všelijak ohýbají a přiznání chyby je tu věcí velmi ojedinělou. Ale vyskytne se! Stejně tak se bohužel vyskytne třeba vyjádření vyučujícího ke zpětné vazbě: „Studentka lže„.  Nebo se učitelka vyjadřuje arogantně a studentku za zpětnou vazbu dokonce peskuje: „ Toto studentské hodnocení výuky není serverem, který slouží ventilaci osobních frustrací. Napadnout vyučujícího termínem „neprofesionální“ považuji za hrubou invektivu; Pokud jste navíc napsala, že se moje osobní preference promítají i do hodnocení, jsem velmi pohoršena.“ Z dalších ohlasů studentů:

Katedra AJ: Jazyková cvičení III a VII: chaotičnost výuky, nedostatek zpětné vazby, přílišný důraz na gramatiku, dojem nepřipravenosti na výuku…“

 Katedra biologie: “ Absolutně nesouhlasím, aby nás učil o 2 roky starší student…“, „Shledávám proto za alarmující, že byla část výuky seminářů vedena vyučujícím, který za sebou nemá žádnou praxi pedagoga (kromě té na PedF, kterou souběžně s touto výukou procházíme i my studenti) a jeho přístup je uměle nadřazený zjevně v rámci získávání respektu, který vzhledem k věkově zanedbatelnému rozdílu přirozeně chybí. Organizace
těchto seminářů byla chaotická, na vypracování zadaných úkolů bylo málo času, zároveň zadání bylo nejasné a celkově byl pak seminář neúčelný.“  

Připomínky k obsahu přednášek: „Pan docent nepřednáší k věci, ale vypráví o svých příhodách a rodině.“

Katedra výtvarné výchovy: „Smysl tohoto předmětu mi doposud zůstal utajen. Celková nepřipravenost vyučující na výuku a nekoncepčnost je na pedagogické fakultě zvláště u výtvarné výchovy velmi tristní. Je veliká škoda, že poslední semestr magisterského studia nepřipravuje studenty na kariéru učitele, a místo toho se z nich snaží dělat vědce.“

Katedra tělesné výchovy:V průběhu plnění stanovené trasy měla vyučující dost neprofesionální, drzé, urážlivé až vulgární poznámky k výkonům. Pokud by si někdo měl vzít tento přístup vyučující za příkladný, tak by to bylo velmi špatné. Je alarmující, co si jsou vyučující schopni dovolit k studentům, natož k lidem i vyšším věkem, než mají oni, tím netvrdím, že k mladším by to bylo v pořádku.

Neochota přijmout hodnocená studentů z vyjádření některých vyučujících nebo vedoucích kateder přímo čiší. Co byste řekli na tohle?: „Problémem zůstává anonymita slovních komentářů. Je těžké, ba nesnadné a bezúčelné, vyjadřovat se vážně k názorům, byť dobře míněným, pod které se většina komentátorů nedokáže podepsat.“ Je smutné, že někdo z akademiků nechce připustit ani tu základní výhodu anonymní zpětné vazby – bezpečnost pisatele proti pomstě učitelů. Jak je z některých reakcí učitelů patrné, je přitom obava z odvety na místě.

Učitelé na PdF také velmi běžně vlastně právo na hodnocení studentům odpírají, viz reakce vyučujícího: „Nedomnívám se však, že student prvního či druhého ročníku bakalářského studia může zcela zasvěceně posoudit, jestli je předmět přínosný pro další vzdělávání nebo jsou-li formy a metody výuky účelné apod.“ Samozřejmě, že může! Neboť toto může posoudit u své výuky i žák ZŠ, protože právě takové vysvětlení potřebnosti k té výuce přece neodmyslitelně patří!

Pak se nikdo nemůže divit, že ochota odevzdávat hodnotící dotazníky je u studentů PdF UK tak zoufale nízká. K hodnocení studentů mám ještě malou poznámku. Často stačí jen trochu lidský a chápavý přístup učitele, aby na něj studenti pěli chválu. Ale to neznamená, že je výuka kvalitní! Nebo že by dokonce odpovídala dobré přípravě budoucího učitele.  Často studenti chválí přednášky nebo připravené prezentace, aniž by si uvědomili, že na PdF dostávají obsah pomocí té nejhorší a nejméně efektivní metody – tedy výkladu. Zatímco by místo toho měli zažívat kvalitní formy výuky  a učit se je tím nejlepším možným způsobem, tedy sami na sobě! To by je ale museli vyučující nejdříve znát a používat, že? Takže to se nestává, ale studenti to většinou ani nepožadují, neboť se v to jednak ani neodvažují doufat nebo nic podobného neznají. Kritizují tak jen ty nejhorší excesy a na ten obecně slabý standard výuky se postupně adaptují – znají ho přece i ze střední školy. Také ještě nejsou – díky své neznalosti praxe – ohromení tím, jak málo z toho, co po nich bylo na PdF vyžadováno, opravdu jako učitelé upotřebí. Ale někteří to tuší, stejně jako hloubku toho, na co by připravování školou být rozhodně měli – ale nebyli, dokonce ani náznakem. Namátkou třeba práce s rodiči nebo diagnostika školní třídy.

KATEDRA MATEMATIKY a DIDAKTIKY MATEMATIKY

Já jsem docentu Jančaříkovi psal, že zejména nevyhovující na PdF je didaktika, obecná i oborová, tedy to nejdůležitější v celé přípravě budoucího učitele. Pan docent mi psal: „Nemohu mluvit za celou fakultu, ale na naší katedře /myšlena katedra matematiky a didaktiky matematiky/ učili didaktiku (co pamatuji) prof. Hejný a doc. Jirotková pro 1. stupeň a doc. Kubínová a doc. Stehlíková pro druhý. Kdo z nich odpovídá vašemu popisu?

Je hezké vytahovat profesora Hejného (i když všichni víme, jak nepřátelsky se k Hejného matematice často akademický svět staví), ale jak je na tom tedy didaktika konkrétní katedry matematiky nyní? Třeba právě u zmíněné doc. Jirotkové? Podívejme se na hodnocení studentů (rok 2017/18):

Forma a metody výuky byly voleny účelně: 7 z 16 projevuje nesouhlas.

Považuji tento předmět za přínosný pro… budoucí praxi: polovina studentů projevuje nesouhlas!

To není žádná sláva, že? Spíše ostuda. K výuce didaktiky matematiky bylo 15 komentářů, ty jsou skryty, ale odpovědi, respektive obrana dané učitelky jsou zajímavé:

„Předčítání přednášek slovo od slova ani není možné, neboť na téměř každé přednášce používám motivační videonahrávku z výuky a ilustrační příběhy… a přednášky jsou pouze provázeny vizuální oporou v powerpointu, kde je na stránce uvedeno jen to nejdůležitější.“

„Vzhledem k tomu, že nebylo možné v seminářích navazovat na přednášku z důvodů neznalosti obsahu přednášky mnoha studentů, a to i přes dostupný studijní materiál v moodlu, jsme se v několika případech domluvily na nepropojování přednášky a semináře. Toto jsme považovaly za vstřícné vůči těm, kteří obsah přednášky znali, ale zdržovali by se zopakováním již odučené látky pro ty, kteří se s obsahem neseznámili.“

„Docházka, resp. podpisy přítomných na přednáškách byly dělány nikoliv z důvodů kontroly studentů, ale proto, že jsme potřebovaly získat pro sebe přehled, proč studenti při seminářích neznají to, co se od nich očekává, zda je to nedostatečností přednášejícího, nebo studenta.

Zkrátka klasika: přednášky jsou výklady s prezentacemi (vyučující je vyčítáno, že je doslovně čte právě s prezentace), na které studenti moc nechodí a ti kteří chodí, pak postrádají propojení se seminářem, na které se kvůli oněm líným studentům, co nechodí, pak úplně rezignuje. Ti nechodící pak potřebné nevědí, takže je seminář na nic a supluje přednášku. Kdyby šlo o nějaký předmět typu Analytická geometrie, ale jde o didaktiku! Tu potřebuje učitel nejvíc! A takhle prosím například vypadá hodnocení předmětu Didaktika matematiky s praxí:

ZÁVĚR

Tak co, připadá někomu příprava budoucích učitelů na PdF UK v Praze jako nějaká kvalita? Nebo je to jako na jiných pedagogických fakultách: abys narazil na dobrého učitele, musíš si setřít výherní los. Ale ani tahle mimořádná výhra systémové chyby nespraví. Výše uvedené ohlasy studentů jsou jen výběrem, celý text  plný kritických ohlasů by klidně mohl být desetkrát, dvacetkrát delší… Ale to je pro dnešek konec, neboť se mi opravdu nechce už hrabat ve věci déle,  než je nutné, aby se ukázalo, že je jedna sardinka jako druhá a žádná z nich není delfín!

Mission accomplished!