Pedagogická komora versus Učitelská platforma II: Scylla nebo Charybda

Panu Kaderkovi doma neříkali: kdo lže, ten…?

V prvním části (Pedagogická komora versus Učitelská platforma I: Učitelé mínus) jsem ilustroval, jak se ve FB skupině Učitelé+ všichni ti „zastánci dobrého vzdělávání“ (myšleno ironicky) pustili do člověka, který na rozdíl od nich myšlenky kvalitní edukace opravdu zastával. Přes pravidla této FB skupiny se vyrojila smečka útočníků, kteří se do něj pustili – aniž by se nad tím kdokoliv – kromě dobrého pana Jiráska – pozastavil. Co tím ale chci ilustrovat? Co to vypovídá o Učitelské platformě? Vedení tohoto učitelského spolku se aktivně podílí na tvorbě prostředí, které je podhoubím negativních a zpátečnických myšlenek, což popírá jejich vlastní strategické cíle. Konkrétně tento: Zasadíme se o zlepšení kvality vzdělávání v České republice. Admini této skupiny (a vedoucí představitelé UP) v rámci falešné korektnosti přitom vytvořili nesmyslnou situaci, jako by v internetové diskuzi Spolku na ochranu literárního fondu získali většinu paliči knih a ti by hlasy, podporující knihy, vždy dokázali zesměšnit a ukřičet. Vedení UP se nikdy za moderní pohled na edukaci nepostaví, zastaralé myšlenky kriticky nekomentují a tím myšlenky špatného vzdělávání vlastně konzervují a nepřímo podporují. Poskytují tribunu mnohým zastáncům mizerné edukaci a obhájcům stagnace a regrese našeho školství. Nejde o nic velkého, komunikuje tu spolu stejně jen pár desítek učitelů, ale i tak je ten paradox zjevný. Naopak: zmínění první tři členové vedení úzkostlivě hlídají, aby těmto paličům knih nikdo nešlápl na paleček. Starostlivě dbají na to, aby ničitelům knih nikdo nevmetl do tváře, jak špatní ochránci tiskovin jsou. Osobně bych ani nedopočítal množství banů (různě dlouhých ztišení), které jsem za hodnocení některých pseudoučitelů: „tohle je pálení knih“ obdržel. Co bych očekával? Že právě při podobných příležitostech dá vedení UP najevo svůj postoj, názor. Že bude kultivovat prostředí aktivních učitelů zásadními postoji, hájícími moderní způsoby edukace, ale ne se alibisticky a zbaběle schovávat za pravidla typu „nehodnotíme druhého“ – které, jak ostatně vidíme výše, jsou účelově porušována. Ale chybí odvaha se lynčující pedagogické lůze postavit. Chybí vzdělávací filozofie, která by byla pro jasné názory oporou a pro určité pedagogy vodítkem. Chci toho tak moc?

Asi ano, neboť už nyní je vidno, že mnohé cíle UP jsou jen deklarovány, ale „skutek utek“. Škoda, ale milá UP, ještě to nevzdávejte! Nyní ovšem zcela ve skupině nejsou většinově Učitelé plus, ale spíše Učitelé mínus! Je potřeba si uvědomit, že pokud byste chtěli opravdu a upřímně zkvalitnit školství, vždy jde o válku ideí a za velké myšlenky se musí bojovat! Zvláště pokud si je vytyčím jako programové cíle! Zveřejněním příspěvku o mediální výchově nebo o tom, jak si na gymnáziu programují robůtka, se nic ve školství nezlepší. Alibistickým hraním na všechny strany, politikou nikoho si nerozhněvat, schováváním se za všeobjímající se fráze, nikdy paliče knih nezastavíte. Naopak jen jim legitimujete jejich pro moderní vzdělání nepřijatelné názory. Další otázka se přímo nabízí: nejsou náhodou ty řeči o zlepšování našeho školství jen kouřovou clonou? Jsou všichni ti dobří lidičkové z UP té věci schopni, mají motivaci, mají odbornost, není to od nich jen hra nebo přetvářka? Někdo vypráví zkazky a pak ve své třídě jede frontálku, střídá jednu powerpointovou prezentaci za druhou a sází žákům čtyřky za testy.

Porovnávaje oba spolky, nejsem příliš nadšený. Leccos mají UP i PK dokonce společné, třeba jakési „doživotní“ funkce zúčastněných. U obou partiček totiž nenápadně „utichly“ nesmělé počáteční řeči o „ustavujících“ schůzích. Rozdané karty funkcí vyhovují všem, takže o co jde? Proč by do toho mělo členstvo kecat?

Ale nebuďme alibisty i my a analyzujme si jasně: co je vlastně „lepší“ a „horší“? Která parta jsou Rychlé šípy a která Bratrstvo kočičí pracky? Každý si může vybrat, co mu vyhovuje:

  1. Totalita a jednonázorovost PK nebo amébnost a rozmělněnost UP?
  2. Silně kontrolovaná diskuze PK nebo diskuze, kde zhusta vítězí klaka s názory špatné edukace (UP)?
  3. Nekompromisní styl šerifa Wágnera (PK) nebo tendenční preference podle sympatií pánů Kaderky a Hály (UP)? Přičemž mr. Kaderka dojemně přiznává Jarkovi Wágnerů, že „s bojem proti trollům“ má „pochopení“. Než jsem utřel slzu dojetí, uvědomil jsem si, že na U+ ani na PK se nic pravému trollováni ani neblížilo. Tito pánové si přizvukují, spojeni myšlenkou, že jiné názory, jim nevyhovující, jsou trollování. Respektive šlo často názor, které šel proti většině, ale tak to je vždy, když jdete proti zatuchlému mainstreamu. V jejich očích však trollujete a oni vlastně „dělají pořádek“.
  4. To, jak se nesmyslně holedbá mr. Sarkózy, že PK zmáknuli petici proti Kariérnímu řádu nebo to, jak ostentativně je mr. Kaderka spokojený, že UP neudělala vlastně nic podstatného? Mimochodem, copak není nikomu ze členů UP proti srsti ono Kaderkovo: „S výsledky naší práce jsme spokojeni. Nezveřejňujeme, komu jsme poslali mail, s kým se potkali… atd.“ Opravdu? Tak taková vymyšlená činnost / nečinnost je pěkně na prd a není se čemu divit, že se lidé nehrnou do sborné, kde jejich vedení se ani nebude obtěžovat je informovat, natož skládat účty. Posílejte si maily dál, who cares…
  5. Organizace, kde je jeden názor vším nebo organizace, kde se lobuje tak nějak neprůhledně a kradmo? Viz bod 4.
  6. Jeden zcela konkrétní cíl, kterým jsou peníze (PK) nebo mnoho cílů velmi pofidérně formulovaných (UP), za které se schová cokoliv?
  7. Samožerství toho, kdo se nechá titulovat prezident nebo samožerství těch, kdož se pokládají za „nejvýraznější osobnosti učitelského prostředí, nejzkušenější ředitele i učitele“? Otázka: kdo to jako má jmenovitě být?
  8. Spolek, který si hraje na odbory a strká všem pod nos počty zapojených učitelů a ředitelů nebo spolek, který si hraje na mozkový trust a za počty svých členů se stydí? (Slovy samotného K., takto odborníka na mediální manipulaci: „…nám nejde o počet členů, jde nám o zkušenosti, názorový soulad…“). Jak tento názorový soulad v UP kultivují, viz výše. Ale možná jde o názorový soulad těch pěti členů vedení, co tak kašlou na svých jedenáct dalších členů.
  9. Spamovat kdejakou mailovou adresu náborovou kampaní, maskovanou za otevřený dopis politikům (PK) nebo nedělat pro spojování učitelů skoro nic, které se úplnému nic hodně podobá (UP)?
  10. Tvrdit, že hledáme to, co nás spojuje a být sektářem z důvodu osobních ambicí předsedy (PK) nebo úplně rezignovat na to, být čímkoliv progresivní, ve prospěch osobních ambicí předsednictva (UP)?
  11. Být reprezentován těmi, kteří dělají z učitelů chudáky, z dětí zlosyny a z rodičů viníky toho, že učitelství nemá respekt, namísto toho, aby se zamýšleli nad základní kvalitou učitelské práce a přispívali k jejímu zlepšení nebo být reprezentován těmi, kteří si hrají na pedagogickou elitu, aniž by se zamýšleli nad základní kvalitou učitelské práce a přispívali k jejímu zlepšení?
Janek Wagner nikdy nespí…

A takto bych mohl pokračovat. Přičemž nezapomínejme, že třeba i takový laik jako je Táta Parťák je v současnosti rozhodně větší influencer, ovlivňující mínění české společnosti o vzdělávání, než kdokoliv ze spolku PK nebo UP. Domnívám se (ne, nemám na to reprezentativní výzkum), že existence a činnost obou skupin, UP i PK, je 99% českých učitelů zcela lhostejná. Možná je to tak i dobře. Osobně dávám nezávisle a nezaujatě přednost Učitelské platformě, přestože jsme si vědom, že budou stále pokračovat ve svém amébním a netransparentním lobování za své soukromé zájmy. Kdyby ta skupina neexistovala, nic se nestane. Ale v jejich řadách jsou někteří zajímaví lidé a rozhodně i někteří dobří učitelé. Ale takoví jsou jistě i v Komoře, jenže třeba taková Kunšteková, ta platí tak za minus sto padesát dobrých učitelů. Je také příznačné a v jistém smyslu neuvěřitelné, že Wagner na FB Učitelé+ drze napíše: „Nedělejte si iluze o moderátorech U+. Mažou příspěvky…“ a tento post mu právě na U+ (!) v pohodě projde, zatímco podobná slova by na jeho vlastní FB Pedagogické komory znamenala vymazání a zablokování až do smrti daného jedince – za 10 vteřin po napsání takového příspěvku. A udělal by to on sám osobně! A ještě by měl z toho dobrý pocit.

Je ale docela možné, že to bude právě Pedagogická komora, kdo bude slavit úspěch (nebo si ho přivlastní) protože jednou se učitelům prostě přidat musí. Vlastně se jim jistě přidá vícekrát. A PK bude vždy cítit zadostiučinění a bude se tím cizím peřím chlubit. Doufejme, že to jejími „prezidentovi“ vynese nějaký ten rozhovor, alespoň pro Krušnohorský deník. A Učitelská platforma bude zase dál potajmu psát maily a schůzkovat a lobovat a bude si jistě trochu namyšleně myslet, že nezvítězili křiklouni, ale oni: lobisté. Dokonce dochází k té paradoxní situaci, že „stalinistická“ Pedagogická komora realizuje demokratičtější principy než Platforma, neboť své členy nechává vyjádřit svůj názor v anketách. To Platforma jsou vlastně samozvanci: parta lidí kolem FB skupiny si dala slibný název, rozdělila si funkce a počet členů svých ani nezná. A když někam jde „vedení“ schůzkovat nebo posílat ony pověstné mýtické maily, nikomu nikdo nic nesděluje, nikoho se nikdo na nic neptá ani se nikdo nikomu nezodpovídá. I když se Platforma holedbá tím že připomínkuje nějaké ty materiály MŠMT, kdo za nimi stojí? Kdo jim k tomu dal mandát? Vlastně je to pro jen smích, zkrátka malý český smrdutý rybníček. Takže i když mne vzájemné půtky PK a UP celkem baví, na druhou stranu (když k tomu přidáme i učitelské organizace další, včetně zkorumpovaných a žluťáckých odborů) je to vlastně otrava a smutek. Potvrzuje to ono bohužel stále platné, že kamkoliv se člověk v českém vzdělávání podívá, kvalitu neuvidí…

UPDATE: Po zveřejnění tohoto blogu na Učitelé+ se to už hrne tradičním způsobem, nula argumentů, zato pěkná řada osobních hodnocení (egoista apod. :-D)

Ale překvapil nepříjemně pan Kaderka, který ukázal pravou „wágnerovštinu“, tedy účelovou lež.  Píše (cituji): „Pan Čapek chtěl ale být ve vedení UP. Když se na konci srpna 2017 dozvěděl, že není ve vedení a že s ním nepočítáme ani na hlídání kolonek (revizní komise apod.), tak udělal velké gesto – zanadával si a bochnul dveřmi. Od té doby nás má rád:-)“  Zodpovědně tvrdím, že je to podlá lež. Chtěl jsem, aby vznikla dobrá organizace, ale nikdy jsem nechtěl být ani členem, ani ve vedení. Už dvacet let (možná i více) nejsem členem žádné organizace, mám pro to své důvody a nevím, proč bych s tím teď začínal. Každý, kdo si přečetl ode mně jediný článek, musí s jistotou sám vědět, že nemohu být v jednom týmu třeba zrovna s pražským učitelem gymnázia Kaderkou, který by dobrou edukaci nepoznal, ani kdyby ho kopla do zadku. Pomáhal jsem na začátku s texty, protože Kaderkovy vyměklé bláboly byly neuvěřitelně slabé. Nakonec se ukázalo, že moje představy o předvoji skvělých pedagogů, vzorů pro ostatní, jsou úplně na jiném levelu, než byl schopen pochopit, natož akceptovat. Když si Platforma podělila funkce, napsal jsem její předsedkyni, Petře Mazancové: „Aniž bych cokoliv takového přijal, proč jste mě neoslovila, když jsem pracoval na (těch původních) textech a vymyslel jsem třeba i ten název organizace?“  Přišlo mi to krajně neslušné, že mě formálně neoslovila, abych mohl zdvořile odmítnout. Petra napsala něco ve smyslu: „Vy jste přece náš rocker!“ To pro mě bylo OK. To, co není OK, je ale tohle překrucování, o té hloupé pitomosti „s kolonkami“ ani nemluvě. Vida, vida, ono těch rozdílů mezi oběma organizacemi bude ještě méně, než jsem myslel.