MYŠLENKY, ZEJMÉNA O VZDĚLÁVÁNÍ

Naše učiliště: ze smradu květinky

Naše učiliště: ze smradu květinky

Tak jsem si přečetl článek Tomáše Feřteka „Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství„.  A téměř ve všem s ním souhlasím. Ale vlastně to znamená napůl, protože podle mého soudu tam chybí plná polovina argumentů. Jak bych řekl žákům ve třídě: ano, dobře jste našli rezervy v projektu spolužáků. Ale nyní sePřečíst celé Naše učiliště: ze smradu květinky

Školní knihovnička. Super – ale co do ní?

Školní knihovnička. Super – ale co do ní?

Každý se asi se mnou shodne v tom, že knihy do školy patří. Podle mého soudu snad ještě více, než učebnice. Knihu totiž můžeme považovat za primární pramen a práce s ní naučí žáky více potřebných dovedností, než přežvýkané učivo v učebnici. Stále více tříd – zejména na prvním stupni – tak chvályhodně obsahuje iPřečíst celé Školní knihovnička. Super – ale co do ní?

SCIO neumí MAPU ŠKOLY. Stále ještě ne.

SCIO neumí MAPU ŠKOLY. Stále ještě ne.

Když jsem se před mnoha lety začal zabývat klimatem škol, narazil jsem i na produkt společnosti SCIO „Mapa školy“. Už v roce 2010 jsem nebyl s tímto nástrojem příliš spokojen a psal jsem v knize „Třídní klima a školní klima“ o špatně položených otázkách: Například: „Je v této škole celkově příjemné prostředí a atmosféra?“ jePřečíst celé SCIO neumí MAPU ŠKOLY. Stále ještě ne.

Nebuďme výhybkáři!

Nebuďme výhybkáři!

Blíží se pololetí, známky se uzavírají, hlavou se mi opět honí stejné myšlenky jako vždy v tuto dobu. Vidím své kolegy, jak důležitě tancují kolem známek a jak dělají z prdu kuličku. Vzpomínám na nejeden seminář, kdy učitele nabádám, aby hodnotili podporujícím způsobem: bez špatných známek a s výhledem na optimistický vývoj žáka. Velmi častoPřečíst celé Nebuďme výhybkáři!

Proč se peďáky nezlepší – díl třetí

Proč se peďáky nezlepší – díl třetí

Další díl smutného seriálu, který mírní nemístný optimismus, jež se týká zlepšení přípravy budoucích učitelů. Učitelé se rekrutují z mnohých škol, ale primárně jsou pro účel jejich přípravy z našich daní placeny pedagogické fakulty. V prvním a druhém díle jsem popisoval způsob hodnocení (potažmo financování) a personální zajištění výuky na peďácích. Jsme svědky na hlavuPřečíst celé Proč se peďáky nezlepší – díl třetí

Proč se peďáky nezlepší – díl druhý

Proč se peďáky nezlepší – díl druhý

Proč nemohou pedagogické fakulty lépe připravovat studenty? Jak jsem popisoval v první části, nejsou za to nijak hodnoceny. Pedagogické fakultě, ze které vyjde deset moderních Komenských, z toho neplyne žádný prospěch a je na tom stejně jako fakulta, ze které vyjde deset zaprděných herbartovců. Je to postavené na hlavu. Představme si lékařskou fakultu, která by nebyla hodnocenaPřečíst celé Proč se peďáky nezlepší – díl druhý

Slovenské turné aneb Z lektorského zápisníku II.

Slovenské turné aneb Z lektorského zápisníku II.

Na začátku prosince jsem odcestoval na dva dny na Slovensko, kde mne čekaly 4 semináře – tři s učiteli a jeden s rodiči. První mě přivítala ZŠ v Pliešovci. Slovenští učitelé mají stejné problémy a neduhy jako učitelé u nás: frontální výuka, používání klasifikace tím nejhorším možným způsobem, nadužívání výkonového hodnocení atakdál, atakpodobně. Ale tahlePřečíst celé Slovenské turné aneb Z lektorského zápisníku II.

Když měření, tak pořádné!

Když měření, tak pořádné!

Jako známý, respektovaný a velmi skromný znalec školního klimatu jsem byl upozorněn na text Technologie na pomoc vyhodnocení sociálního klima třídy, který je na metodickém portálu RVP. Jeho autor – gymnaziální učitel František Hajdekr – tu uvádí, cituji:  Já jsem se rozhodl pro zkoumání klimatu třídy použít projektivní asociativní metodu. Ta vychází z klasické sociometrické metody SO-RA-D (sociometrickýPřečíst celé Když měření, tak pořádné!